Antonín Hradil

V letech 1890–1892 studoval na C. k. Slovanském ústavu ku vzdělání učitelů v Brně. Po dvou letech studia přešel na brněnskou Janáčkovu varhanickou školu. Po absolvování školy v roce 1894 se stal ředitelem kůru a varhaníkem ve Vsetíně. Vyučoval hudbu a byl všestranně činný v hudebním životě Vsetína. Řídil Vsackou filharmonii, byl sbormistrem Cyrilské jednoty, ale i dirigentem dechové hudby Dalibor a místního tamburášského souboru. Kromě toho byl členem výboru a dirigentem orchestru Spolku přátel hudby ve Vsetíně. V roce 1912 odešel do Vítkovic, kde opět působil jako ředitel kůru. Zde již setrval až do konce svého života.

Kromě svých chrámových povinností učil na Hudební a varhanické škole Matice školské v Ostravě-Mariánských Horách. Vystupoval i jako interpret na varhanních koncertech. Zejména se věnoval hudbě francouzských romantiků a byl znám jako pohotový improvizátor. Ve válečné době byl instrumentalistou posádkové hudby v Těšíně. Po skončení první světové války se vrátil k pedagogické činnosti i na kostelní kůr.

Komponoval především chrámové skladby. Složil řadu sborů a komorních skladeb, ale komponoval i pro dechový orchestr a hudbu k sokolským cvičením.

• Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
• Biografický slovník Slezska a severní Moravy, sešit 3, Opava-Ostrava, 1995
• František Míťa Hradil: Hudebníci a pěvci v kraji Leoše Janáčka, Ostrava, 1981
• Ester Muroňová, Jan Mazurek: Antonín Hradil. K 60. výročí úmrtí varhaníka, skladatele a hudebního pedagoga. (Hudební nástroje 33, 1996, č. 3, s. 138–139).