Antilopa žirafí

Antilopa žirafí (Litocranius walleri), dříve zvaná též antilopa masajská, nebo domorodým názvem gerenuk[2] (pocházejícího ze somálského názvu garanuug, což a v doslovném překladu znamená žirafokrká),[3] je velká, ale štíhlá antilopa rozšířená v suchých, keři porostlých krajinách na území Džibuti, Etiopie, Keni, Somálska a Tanzanie.[4] Jedná se také o jediného představitele rodu Litocranius.[5]

Dvojice krmících se antilop žirafích

Antilopa žirafí
Samice
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída	čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída	savci (Mammalia)
Řád	sudokopytníci (Artiodactyla)
Podřád	přežvýkavci (Ruminautia)
Čeleď	turovití (Bovidae)
Podčeleď	pravé antilopy (Antilopinae)
Rod	Litocranius Kohl, 1886
Binomické jméno
Litocranius walleri Brooke, 1879
Areál rozšíření Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dorůstá průměrné délky kolem 150 cm, samci jsou přitom větší než samice. Hmotnost u samců se pak pohybuje kolem 45 kg, zatímco u samic pouze kolem 30 kg. Je vysoká a štíhlá, s dlouhýma nohama. Jejím nejvýraznějším znakem je dlouhý krk (odtud český druhový název) a malá, zašpičatělá hlava s velkýma očima a ušima. Hřbet má tmavě hnědý, břicho světlé a ocas černý. Rohy dorůstající až 35 cm mají typický lyrovitý tvar[6] a nosí je pouze samci, kteří se od samic dále liší mohutnějším krkem a často tmavším zbarvením.

Antilopa žirafí dokáže získat potravu z vyšších stromů, než většina ostatních druhů antilop a gazel. Umožňuje jí to její neobvyklá krmící taktika, při které se postaví na zadní končetiny a natahuje přitom svůj dlouhý krk. Většinu potravy u ní tvoří traviny a listy, zvláště akácií a keřů rodu Commiphora nebo Premna, ale požírá též pupeny, květy nebo plody. Díky faktu, že je zcela nezávislá na vodě, kterou získává právě z potravy, dokáže přežít i ve velmi suchých lokalitách.

Páření může u tohoto druhu probíhat kdykoli během roku. Samice dosahují pohlavní dospělosti ve věku 1 roku, samci pak až v 1,5 roce. Samice je březí 7 měsíců a rodí jediné mládě, které po narození váží zhruba 3 kg. V přírodě se antilopa žirafí dožívá asi 8 let, v zajetí pak i více než 13 let.[7] V zoologických zahradách patří k nejchoulostivějším chovancům a je chována velmi zřídka.