Anteromediální temporální resekce

Efektivita anteromediální temporální resekce u dobře vybraných pacientů byla ověřena mnoha studiemi.[2] Nejdůležitějšími prediktory úspěšné operace jsou:[3]

• Přítomnost epileptogenní léze na magnetické rezonanci
• Přítomnost jednostranné meziální temporální sklerózy na straně temporálního laloku, odkud vychází epileptické záchvaty[4]
• Přítomnost hypometabolismu na PET mozku, což je zejména důležité při absenci nálezu na magnetické rezonanci
• Nález interiktálních i iktálních změn na EEG se stranově shoduje
• Kratší trvání epilepsie[4]

Pacienti, kteří mají obraz hipokampální sklerózy na magnetické rezonanci a podstoupí přední temporální lobektomii, mají nejlepší výsledky - 65 až 75 % pacientů zůstává trvale bez záchvatů nebo má jen aury (po dobu sledování 10 let od operace).[5][6] Dalších 10–15 % pacientů má pooperačně záchvaty, ale nakonec dosáhnou bezzáchvatovosti.[3] U vysoce selektované skupiny pacientů (např. s epileptogenní lézí na MR, histologicky verifikovanou hipokampální sklerózou, konkordantními EEG nálezy, nepřítomností duální patologie či jiných nesouhlasných preoperativních dat) dosahuje dlouhodobá bezzáchvatovost až 90 %.[7]

U pacientů s meziální temporální epilepsií a normální magnetickou rezonancí se bezzáchvatovosti dosahuje u 50–60 % pacientů. Většina (70–87 %) má alespoň 75% redukci záchvatů.[8][9][10][11][12]

Výsledky u pacientů s pozitivním PET nálezem a normální magnetickou rezonancí mohou být podle některých studií srovnatelné s výsledky pacientů s nálezem jednostranné hipokampální sklerózy na magnetické rezonanci. Ve studii z Philadephie se 46 pacienty s hypometabolismem na PET a normální magnetickou rezonancí bylo až 77 % bez záchvatů.[13]

Kognitivní poruchy

Epileptochirurgický výkon může zhoršit kognitivní funkce. Přibližně u 1/4 - 1/3 pacientů dojde k určitému stupni zhoršení paměti.[14][15] Levostranná temporální resekce může vést ke zhoršení verbální paměti[14], zatímco prostorová paměť a učení mohou být postiženy při operaci pravého temporálního laloku.[16] Ve studii se šestiletým sledováním u 85 pacientů po levostranné temporální resekci docházelo během prvních dvou let k poklesu kognitivních funkcí, poté došlo ke stabilizaci stavu na následující čtyři roky.[17][18] Po pravostranné temporální resekci se výsledky kognitivních funkcí během dvou let po operaci zlepšovaly, ale poté se vrátily na předoperační uroveň.[19]

Defekty zorného pole

Mezi možné komplikace temporální resekce patří postižení zorného pole, které jsou omezeny na horní kvadrant kontralaterálně k lézi. Příčinou je postižení Meyerovy kličky. V metaanalýze 76 studií, které zahrnovaly více než 1000 pacientů po temporální resekci, se vyskytovala horní kvadrantoanopsie v 18%, větší defekty zorného pole - homonymní hemianopsie -ve 2% se vyskytovaly. Risk je větší pro levostranné resekci.[20] Poruchy zorného pole patrné bezprostředně po operaci se mohou částečně zlepšit, a proto omezení řízení na podkladě tohoto defektu, by měly být znovu zhodnoceny za 1 - 2 roky po operaci.[21]

Psychiatrické následky

Po operaci může v některých případech dojít k rozvoji deprese a k potížím s psychosociální adaptací. Rizikovými faktory jsou osobní a rodinná anamnéza psychiatrických onemocnění, špatné zázemí a nedostatečná psychosociální podpora či určité osobnostní rysy.[22][23][24]

• video o neurochirurgické technice anteromediální temporální resekce (anglicky)