Anima Latina

Anima latina je studiové album Lucia Battistiho z roku 1974.

Osmé Battistiho album se v roce 1974 v Itálii stalo po dobu třinácti týdnů nejprodávanějším albem a osmým nejprodávanějším v celém roce 1975. Vyšlo po návratu dvojice Battisti-Mogol z cesty po Latinské Americe (odtud název „Latinský duch“). Kritici považují toto albu za nejlepší Battistiho dílo ze sedmdesátých let. Poprvé se objevují skladby označené jako ripresa. Nalezneme je i v pozdějších albech. Jde o předělávku stejné melodie ať už s využitím části textu, nebo bez něj s jiným aranžmá nástrojů. Toto album je pravděpodobně nejpozoruhodnější z celé Battistiho tvorby. Mogolovy texty ztrácejí jasný význam, jak tomu bylo koncem šedesátých let. Battistiho hlas ustupuje do pozadí a je často nesrozumitelný.

Due mondi má rychlou rytmickou taneční melodii mezi salsou a tradičními jihoamerickými tanci. Text Anima latina je dle slov Mogola ten nejlepší, co kdy napsal. Anonimo prý „dějem“ předchází písni I giardini di marzo z alba Umanamente uomo: il sogno. Anonimo využívá citace z písně Anima latina, stejně tak Macchina del tempo z La nuova America.

V následujícím roce 1975 nevychází žádné nové album. Battisti se soustřeďuje na cizojazyčnou tvorbu.