Andrewsarchus
Andrewsarchus mongoliensis je díky svým 5 až 6 m délky, 2 m v lopatkách a 600 kg považován za největšího dravého suchozemského savce. Žil přibližně před 40 miliony lety (období svrchního eocénu) v oblasti dnešního Mongolska.
Andrewsarchus Stratigrafický výskyt: svrchní eocén | |
---|---|
Odlitek lebky andrewsarcha | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | sudokopytníci (Artiodactyla) |
Rod | Andrewsarchus Osborn, 1924 |
Typový druh | |
Andrewsarchus mongoliensis Osborn, 1924 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nálezy
Vše, co o tomto obrovitém predátorovi dnes víme, pochází z jediné, přes 1 m dlouhé lebky, a několika fragmentům kostí (objevených asijskou expedicí v r. 1923; nyní uložených v Americkém muzeu přírodní historie v New Yorku). Pravděpodobně byl schopen vyvinout nejsilnější stisk čelistí mezi savci a mohl se tedy živit jak lovem velkých zvířat, tak jako mrchožrout pomocí velkých, silně obroušených zubů.
Příbuzní
Ačkoli se Andrewsarchus vzhledem podobal vlku či medvědu, a dříve byl řazen mezi Mesonychidy, primitivní předky dnešních kopytníků. Dle posledních výzkumů patřil mezi skupinu sudokopytníků zvanou Whippomorha, kterou tvoří hroši a kytovci, což dokazuje také fakt, že místo drápů měl na krátkých robustních nohou jednoduchá kopýtka.
Jméno
Jméno získal tento tvor po veliteli výpravy a paleontologovi Royi C. Andrewsovi (1881 – 1930). V překladu jméno Andrewsarchus přímo znamená „Andrewsův vůdce“.
V populární kultuře
Andrewsarchus byl k vidění například v britském seriálu Putování s pravěkými zvířaty.
Literatura
- Prehistorie; nakl. Knižní klub 2009
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Andrewsarchus na Wikimedia Commons
- Taxon Andrewsarchus ve Wikidruzích