Andrej Lettrich

Andrej Lettrich (3. únor 1922, Dubové7. září 1993, Bratislava) byl slovenský režisér, scenárista a herec.

Andrej Lettrich
Narození3. února 1922
Dubové
Úmrtí7. září 1993 (ve věku 71 let) nebo 7. října 1993 (ve věku 71 let)
Bratislava
Místo pohřbeníNárodný cintorín
Povolánífilmový režisér a scenárista
Oceněnízasloužilý umělec (1974)
Státní cena Klementa Gottwalda (1976)
národní umělec (1988)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Životopis

Pocházel ze čtyř dětí. Absolvoval lidovou a měšťanskou školu, později se rozhodl pokračovat ve studiu na učitelském ústavu. Dvakrát po sobě ho nepřijali, a tak nastoupil na dvouletou obchodní školu v Martině.[1]

Svou kariéru začal jako divadelní ochotník.[2] Po absolvování dvouleté státní konzervatoře v Bratislavě začal v hlavním městě studovat herectví, které i úspěšně ukončil.[2]

V roce 1948 začal pracovat pro filmový průmysl jako asistent režiséra Paľa Bielika a Ondriša Jariabku.[2] Jeho režisérským debutem je filmová adaptace románu Františka Hečka Drevená dedina z roku 1954.[2] O dva roky později natočil film Čisté ruce, ve kterých účinkoval i jako herec. Film byl zakázán.[2] Lettrich adaptoval ještě další Hečkovy romány. Byly to filmy Bratři (1961) a třídílné Červené víno (1976).[3]

Jeho tvorbu lze rozdělit na dvě hlavní části: adaptace historických děl a detektivky.[3] Detektivky, v té době na Slovensku málo známý žánr, začal natáčet v roce 1965. Byly to filmy s kvalitním hereckým obsazením.[1]

Aktivní televizní kariéra tohoto úspěšného režiséra trvala 39 let, a jejím výsledkem bylo 29 filmů. Z toho 18 realizovaných na Kolibě.[1]

V roce 1974 získal za celoživotní tvorbu titul zasloužilý umělec, o dva roky později se stal laureátem Státní ceny Klementa Gottwalda a v roce 1988 mu bylo uděleno nejvyšší ocenění - titul národní umělec.[1]

V Lettrichových filmech převládá sociální problematika ve společnosti. Také řeší otázku moci a filmy se často odehrávají v rodinném prostředí.[2] Lettrichovo vyprávění staví na drobných lidských nedostatcích, film nekritizuje degenerující systém, hovoří o přirozených a nadčasových lidských chybách - chamtivosti, strachu či hrabivosti. [4]

Andrej Lettrich, poslední ze zakladatelské generace hraného filmu, zemřel v září 1993 v Bratislavě.[1]

Filmografie

Režijní filmografie
  • 1989 - Roky prelomu (TV seriál)
  • 1987 - Hody
  • 1986 - Alžbětin dvůr (TV seriál)
  • 1984 - Povstalecká história (TV seriál)
  • 1981 - Otec
  • 1980 - Na baňu klopajú (TV seriál)
  • 1978 - Stôl pre štrnástich (TV film)
  • 1977 - Advokátka
  • 1976 - Červené víno (TV film), Tereza
  • 1975 - Stretnutie, Šepkajúci fantóm
  • 1974 - Do zbrane, kuruci!
  • 1973 - Desatinka citu (TV film), Prípad krásnej nerestnice
  • 1970 - Medený gombík (TV film)
  • 1969 - Prípad jasnovidca Hanussena (TV film)
  • 1967 - Volanie démonov
  • 1966 - Vrah zo záhrobia
  • 1965 - Mŕtvi nespievajú (TV film), Smrť prichádza v daždi
  • 1964 - Archimedov zákon
  • 1962 - Vrátim sa živý (TV adaptace)
  • 1961 - Bratia
  • 1960 - Malá manekýnka
  • 1958 - V hodine dvanástej (kritizovaný v Banské Bystrici, kvůli nepřehledné zobrazení zločinů fašismu)
  • 1956 - Čisté ruky
  • 1954 - Dřevěná vesnice
Herecká filmografie
  • 1956 - Čisté ruky
  • 1951 - Lazy sa pohli
Scenáristická tvorba
  • 1986 - Alžbetin dvor (TV seriál) (6 dílů)
  • 1981 - Otec
  • 1977 - Advokátka
  • 1975 - Šepkajúci fantóm, spolupráce na scénáři
  • 1974 - Do zbrane, kuruci!, Prípad krásnej nerestnice
  • 1972 - Červené víno (TV film)
  • 1970 - Medený gombík (TV film)
  • 1962 - Vrátim sa živý (TV adaptace)
  • 1961 - Bratia
  • 1960 - Malá manekýnka, Strieborný Favorit
Asistent režie
  • 1951 - Lazy sa pohli

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Andrej Lettrich na slovenské Wikipedii.

  1. Andrej Lettrich – legenda z Dubového [online]. [cit. 2021-02-05]. Dostupné v archivu.
  2. Andrej Lettrich [online]. Dostupné online.
  3. Andrej Lettrich [online]. Dostupné online.
  4. Václav Macek, Jelena Paštéková: Dějiny české kinematografie, Osvěta
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.