Amphicarpaea
Amphicarpaea je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to popínavé byliny s trojčetnými listy a drobnými motýlovitými květy, vyskytující se ve 4 druzích v Africe, Asii a Severní Americe. Druh Amphicarpaea bracteata tvořil významnou součást potravy některých kmenů severoamerických indiánů.
Amphicarpaea | |
---|---|
Amphicarpaea bracteata subsp. edgeworthii | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | bobotvaré (Fabales) |
Čeleď | bobovité (Fabaceae) |
Podčeleď | Faboideae |
Tribus | Phaseoleae |
Rod | Amphicarpaea Elliott, 1818 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
Zástupci rodu Amphicarpaea jsou jednoleté nebo vytrvalé popínavé byliny s trojčetnými listy složenými z oválně vejčitých řapíčkatých lístků. Palisty jsou kopinaté, vytrvalé. Rostliny mají 2 druhy květů: vedle normálně vyvinutých mají ještě redukované kleistogamní květy. Normálně vyvinuté květy jsou motýlovité, bílé, modré, fialové nebo červené, v dlouhých a dlouze stopkatých úžlabních hroznech. Kalich je zvonkovitý až válcovitý, zakončený 5 laloky z nichž horní dva jsou kratší a téměř nebo zcela srostlé. Koruna je drobná, delší než kalich. Pavéza je oválná, vzpřímená, nehetnatá, křídla jsou obvejčitá, srpovitá, člunek je podlouhlý, prohnutý, o něco kratší než křídla. Tyčinek je 10 a jsou dvoubratré (9+1). Semeník je téměř přisedlý, s mnoha vajíčky a nitkovitou čnělkou nesoucí drobnou kulovitou bliznu. Lusky vyvíjející se z těchto květů jsou dlouhé a úzké, tenkostěnné, zploštělé, pukající 2 svinujícími se chlopněmi. Lusky obsahují několik až mnoho okrouhlých, zploštělých semen. Na nižších větvích se vyvíjejí kleistogamické květy se šupinovitou, zakrnělou nebo zcela chybějící korunou, pouze se 2 až 5 tyčinkami, které se později zanořují pod povrch půdy podobně jako tomu je u podzemnice. Podzemní plody jsou oválné, dužnaté, nepukavé a obvykle jednosemenné.[1][2]
Rozšíření
Rod Amphicarpaea zahrnuje celkem 4 druhy. Je rozšířen v tropické Africe, ve střední a východní Asii a v Severní Americe. Africký druh A. africana roste v horách tropické Afriky v nadmořské výšce až 2300 metrů, asijské druhy A. ferruginea a A. bracteata subsp. edgeworthii vystupují až do výšky 3000 metrů.[1][2][3]
Taxonomie
Jednotlivé druhy jsou si velmi blízce příbuzné a obtížně rozeznatelné. V minulosti bylo v rámci rodu popsáno velké množství druhů, které byly posléze redukovány na 3, z nichž každý roste na jiném kontinentu: A. africana v Africe, A. edgeworthii v Asii a A. bracteata v Severní Americe. V současné taxonomii je A. edgeworthii chápána jako poddruh A. bracteata (A. bracteata subsp. edgeworthii) a jsou rozlišovány další 2 asijské druhy: A. linearis a A. ferruginea.[1][3][4]
Africký druh Amphicarpaea africana je některými taxonomy řazen do rodu Suteria jako Suteria africana. V takovém pojetí je pak rod Amphicarpaea omezen výskytem na Asii a Ameriku.
Význam
Podzemní plody druhu Amphicarpaea bracteata, známé jako prasečí buráky (hog peanuts), jsou podobně jako kořeny jedlé a výživné a v minulosti tvořily významnou součást jídelníčku severoamerických indiánů zejména v povodí Missouri. Na podzim a na začátku zimy indiánské ženy vybíraly oříšky ze zásobáren hlodavců, Dakotové jim dokonce do hnízd za ně dávali náhradu, např. kukuřici.[1][5]
Všechny druhy tohoto rodu mají význam jako krycí rostliny, ke zlepšování půdy (obohacují ji dusíkem) a proti erozi.[1]
Přehled druhů a jejich rozšíření
- Amphicarpaea africana - tropická Afrika
- Amphicarpaea bracteata - východní Asie a Severní Amerika (Kanada až Mexiko)
- Amphicarpaea ferruginea - Indie a Čína až Thajsko
- Amphicarpaea linearis - Čína
Reference
- ALLEN, O.N.; ALLEN, E.K. The Leguminosae, a Source Book of Characteristics, Uses, and Nodulation. Madison: The University of Wisconsin Press, 1981. ISBN 0-299-08400-0.
- SA, Ren; GILBERT, Michael G. Flora of China: Amphicarpaea [online]. Dostupné online.
- International Legume Database: Amphicarpaea [online]. Dostupné online.
- The Plant List [online]. Dostupné online.
- MEDSGER, Oliver Perry. Edible wild plants. [s.l.]: Oliver Press, 2007. ISBN 978-1406764543.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Amphicarpaea na Wikimedia Commons