Americká (Plzeň)

Americká ulice ve své historii měla hned několik různých názvů. Svůj první název Stodolní získala v roce 1868, kdy ji městská rada pojmenovala podle stodol, které ji lemovaly např. na dnešním západním konci. Název vydržel jen 5 let, protože v roce 1873 se obecní zastupitelstvo rozhodlo uctít sté výročí narození Josefa Jungmanna, národního buditele a tvůrce moderní češtiny, a ulici pojmenovalo Jungmannova.

V roce 1913 byl přes řeku Radbuzu postaven most Františka Josefa I. a ulice byla náspem, přibližně v místě zaniklé Lední ulice, prodloužena k vlakovému nádraží. Část ulice od mostu k nádraží dostala také jméno tehdejšího panovníka, třída Františka Josefa I.. Po první světové válce a vzniku republiky dostal most a část ulice směrem k nádraží jméno po americkém prezidentovi Woodrowu Wilsonovi. Názvy Jungmannova třída a Wilsonova třída se udržely až do druhé světové války, kdy byla v roce 1940 nejprve východní část přejmenována na Třídu Karla IV.[2] a později, v roce 1941, došlo k přejmenování západní části na Třídu Vítězství.[3]

Pojmenování od okupační správy bylo po válce nahrazeno a západní část ulice byla v roce 1945 pojmenována Stalinova, přestože Plzeň vděčila za osvobozením západním vojskům v čele s americkou armádou. Východní část k vlakovému nádraží se vrátila k svému původnímu označení Wilsonova.

Po roce 1951 už nese celá ulice jen jedno jméno a to Stalinova třída. Ani tento název se neudržel a stejně jako socha generalissima zmizel. Nový název Moskevská, který získala v roce 1962,[4] byl tematicky blízký, ale v reakci na okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy získala v roce 1968 název Třída Ludvíka Svobody. I tento název se ukázal být dočasným, již po několika měsících se vrátil název Moskevská a vydržel po celou dobu normalizace. V roce 1991 došlo k přejmenování na současný název Americká.[3]

Objevuje se i zmínka o pojmenování třídy Císaře Františka Josefa[5], Říšská[6] či Bahnhofstraße či Wilsonova[7].

Časté změny názvů, většinou vyvolané změnou politické orientace státu, vedly Plzeňany k označení Ulice politických omylů.[3][8]

Památník osvobození města Americkou armádou

• Památník osvobození města Americkou armádou (Patton Memorial Pilsen)
• Bývalé Kino Elektra, za komunismu nazvané Kino Moskva, kdysi největší biograf v ČSR. Od roku 1968 do roku 2007 každoročně hostovalo plzeňský filmový festival Finále.[9] Budova stojí na křižovatce Americké a ulice Škroupova.
• Budova c.k. okresního hejtmanství postavená v letech 1906–1907. Na fasádě nalezneme prvky secese. Dnes v objektu sídlí Městský úřad Nýřany - pracoviště Plzeň.
• Mrakodrap je nejstarší výšková budova v Plzni z roku 1924. Projektantem byl známý plzeňský architekt Hanuš Zápal. Jedná se o tři domy, napodobující výškové budovy amerického typu, postavené třemi nejsilnějšími politickými stranami Plzně v té době.
• Wilsonův most je rovněž součástí Americké třídy. Po něm překonává řeku Radbuzu. Otevřen byl v roce 1913 a jedná se o poslední nově postavený kamenný most v Čechách. Do současnosti vystřídal hned několik názvů: most Františka Josefa I., Wilsonův, Stalinův a dnes opět Wilsonův most.
• Soubor domů z 20. a 30. let 20. stol. Východní část lemuje po pravé straně (při pohledu od Mrakodrapu fronta domů postavených v 20. a 30. letech 20. století. Pouze dvě stavby zde nalezneme jako novostavby, a to budovu HANNAH a ČSOB.
• Dům kultury byl postaven podle projektu Jaroslava Hollera, Miloslava Hrubce a Pavla Němečka. Otevřen byl roku 1986, nacházelo se v něm divadlo (od roku 2000 pojmenované Divadlo Miroslava Horníčka) a pasáž s obchody, zbourán v roce 2012.
• Obchodní dům TESCO byl postaven jako OD Prior v letech 1965–1968 podle projektu J. Pekla, Z. Tichého a V. Zoubka. V roce 2017 vystěhován a začalo se připravovat zbourání.