American Idol

Původní porota se skládala z hudebního manažera a nahrávacího producenta Randyho Jacksona, zpěvačky a choreografky Pauly Abdul a hudebního manažera Simona Cowella. V poslední sérii v porotě seděli country zpěvák Keith Urban, zpěvačka a herečka Jennifer Lopez a jazzový zpěvák Harry Connick, Jr. V předchozích sériích byli porotci například rapperka Nicki Minaj, zpěvačka Mariah Carey, moderátorka Ellen DeGeneres nebo producentka Kara DioGuardi.

První sérii moderovali Ryan Seacrest a Brian Dunkleman, další série už moderoval Seacrest sám.

Soutěžící se mohou do soutěže přihlásit pokud jsou ve věku 15 až 28 let. V prvních třech sériích byl minimální věk 16 a maximální věk 24, ale horní limit byl navýšen ve čtvrté sérii na 28 a spodní limit byl snížen na 15 v desáté sérii. Soutěžící musí být rezidenti Spojených států amerických a nemohli se již zúčastnit soutěže, pokud se v předchozích sériích dostali do pokročilejšího stádia soutěže a pokud měli nahrávací smlouvu.[1]

Soutěžící museli projetí třemi stadii konkurzů. Prvním byl krátký konkurz s pár dalšími soutěžícími před porotou, která se mohla skládat z producentů soutěže. Přesto, že se konkurzů v každém městě zúčastnilo přes 10 000, pouze pár stovek z nich si zazpívalo před producenty, kteří je nemuseli poslat dál. Když se dostali přes „konkurz producent“ mohli nastoupit před porotu, což je jediný konkurz, který je viděn na televizních obrazovkách. Ti, vybraní porotou jsou poslání do Hollywoodu.[2]

V Hollywoodu soutěžící vystupovali individuálně či ve skupinách v několika kolech. Do desáté série byly tři kola eliminace. V prvním kole soutěžící vytvořili skupiny, ale vystupovali individuálně. V dalším kole soutěžící utvořili menší skupiny a vystoupili se společnou písničkou. V posledním kole soutěžící vystoupil sám s písničkou, kterou si sám vybral a mohl ji zpívat a capella nebo s kapelou – různé v každé sérii. Ve druhé a třetí sérii byli soutěžící požádání, aby napsali vlastní písničku nebo složili melodii po prvním kole. V sedmé sérii soutěžící mohli po sólo vystoupení a po souhlasu poroty přeskočit druhé kolo a mohli rovnou do kola posledního. Ve dvanácté sérii výkonní producenti soutěžící rozdělili na ženy a muže a vybrali členy, kteří utvořili skupiny ve skupinovém kole.

V desáté a jedenácté sérii bylo další kolo v Las Vegas, kde soutěžící vystoupili ve skupinách podle tématu, následovalo poslední sólové kolo. Na konci soutěže bylo 24 až 36 soutěžících vybráno do semifinálového kola. Ve dvanácté sérii přišla kola Náhlé smrti, kde porota musela vybrat pět dívek a pět chlapců každý večer (čtyři večery), aby vytvořili semifinálovou top 20. Ve třinácté sérii bylo přidané kolo nazvané „Hollywood nebo domů“, kde soutěží, u kterých si porota nebyla až tak jistá, museli vystoupit hned po přistání v Los Angeles a byli požádáni, aby vystoupili, a ti kteří tak nezaujali, byli posláni zpět domů, bez toho, aby se dostali do Hollywoodu.

První tři série byli semifinalisté rozděleni do různých skupin a vystupovali ve svém večeru. V první sérii byly tři skupiny po deseti, kdy top tři soutěžích z každého večera postoupila do finále. Ve druhé a třetí sérii byli čtyři skupiny po osmi a top dvojka postoupila do finále. Tyhle série také nabízeli kola Divoké karty, kde soutěžící, kteří nepostoupili, dostali další šanci. Od sedmé série byli soutěžící rozděleni podle pohlaví.

Finálová kola vysílalo CBS Television City v Los Angeles živě, před diváky. Finále trvalo osm týdnů a v první sérii, jedenáct v dalších sériích až do desáté a jedenácté, které trvaly týdnů dvanáct, dvanáctá série trvala deset týdnů a třináctá trvala třináct týdnů. Každý soutěžící vystoupil z písničkou podle tématu týdne například: disco, Michael Jackson, The Beatles, velké skupiny etc.

Dvouhodinová finálová epizoda série, kde se rozhodlo o vítězovi se vysílala z Dolby Theatre v první, třetí až šesté, čtrnácté a patnácté řadě. V Gibson Amphitheatre se konalo finále druhé řady. Od sedmé do třinácté řady se vysílalo z Nokia Theatre, které má kapacitu více než 7 000 diváků.

Vítěz získává nahrávací smlouvu a kontrakt s 19 Management. Všichni vítězové vydělali za první rok od výhry nejméně jeden milion dolarů.[3] I ti co nevyhráli získali nahrávací smlouvy s velkými společnostmi, ti co skončili na druhém místě mohli čekat nejméně smlouvu na singl. Od čtrnácté série soutěžící získávali smlouvy s Big Machine Records. Do té doby se podepisovaly smlouvy s BMG/Sony (1.–9. série) a UMG (10.–15. série).