Ambleside (římská pevnost)

Římská pevnost Ambleside leží necelý kilometr (0,8 km) na jih od středu města Ambleside, na severním konci jezera Windermere[8], na východním břehu řek Brathay a Rothay,[9] na poli známém jako Borrans Field.

Zbytky pevnosti se nacházejí na pískové a štěrkové plošině v Borrans Fields, která se zvolna zvedá z břehu jezera. Pevnost je ve výšce necelé 2 metry nad jeho hladinou. Na jih a na západ od ní jsou bažiny a v severní části Borrans Field se zvedá skalní výběžek.[8] Skalní podloží tvoří sopečný tuf překrytý naplaveninami.[10]

Předpokládá se, že název pevnosti je zaznamenán na trase X Antoninova itineráře. Tato trasa zaznamenává v severozápadní Anglii devět místních jmen. Rivet a Smith v roce 1979 navrhli, že trasa vedla od bezpečně identifikovaného Bremetonnaci (vesnice dnes zvaná Ribchester) do města Ravenglass na pobřeží Cumbria a že pevnost v Ambleside v Antoninově itineráři figuruje pod názvem Galava; na tom v té době panovala shoda. Římská jména ale neodpovídala místním jménům v itineráři a místní topografii.[11]

Návrhy alternativních tras, které by jí vyhovovaly, vedly k výrazné odchylce od zaznamenané vzdálenosti mezi Alone (jíž byl přiřazen název Watercrook) a Galavou.[12] Ian Smith navrhl problém vyřešit tím, že na základě etymologických důvodů ztotožnil Alone s Lancasterem[13] a Galavu posunul k řece Bela, pravděpodobně v Beethamu v Cumbrii. Z Beethamu by pak trasa vedla do vnitrozemí a Clanoventa by byla ztotožněna s Ambleside.

Clanoventa se vykládá jako „pobřežní trh, město nebo pole“ a Smith pokládá tento název za vhodnější než Galava vzhledem k poloze u jezera a faktu, že Galava znamená „silný nebo prudký proud“.[14]

Novější publikace, například práce archeologa Davida Shottera, předběžně podporují názor, že římská pevnost v Ambleside je Clanoventa.[15]

Nejstarší, menší verze pevnosti byla pravděpodobně založena v době Agricolově (80–85 n. l.). Posádka v ní zůstala přinejmenším do roku 365. Dříve panoval názor, že místo mohlo být opuštěno po roce 85 a znovu obsazeno v době císaře Hadriána (117–138).[3][16]

Novější analýza hrnčířských výrobků nalezených u pevnosti však neprokázala žádné přerušení obývání mezi lety 100 a 160.[17] Vykopávky ve věžích naznačují, že pevnost byla zničena jednou nebo dvakrát ve 2. nebo 3. století, ale důkazy jsou nejasné.

U pevnosti zřejmě byla velká civilní osada, lokálně významné obchodní středisko, která sahala přinejmenším 800 m na sever.[3][15]

Římská pevnost Ambleside

Zbytky budovy II (trezor)

Pevnost měla tvar obdélníku o rozměrech přibližně 91krát 128 metrů a plochu 1,2 hektaru.[18] V rozích stály věže[21] a chráněna byla kamennou zdí o tloušťce 1,2 metru. K hradbě zevnitř přiléhala hliněná rampa a před pevností byl vykopán příkop, který ji celou obklopoval.[22]

Přístup k pevnosti umožňovaly čtyři brány,[21] jedna na každé straně.[18] Tři byly úzké, jen východní brána měla dvojnásobnou šířku a po obou stranách stanoviště strážných. Od ní vedla silnice přes Borransův park.[20]

Hlavní budovy tvořily řadu, která šla středem pevnosti.[21] Kasárna byla alespoň částečně postavena ze dřeva.[18]

Plánek pevnosti Ambleside publikovaný v roce 1915. I. sýpky; II. velitelství; III. dům velitele; A. sklep; B. ohniště nebo pec; C. sklad kukuřice; D. příkop, který pravděpodobně chránil nejstarší pevnost; E. vnější dvůr velitelství; F. vnitřní dvůr

Budova I sestávala z dvojice sýpek, oddělených prostorem širokým 4,6 m, kde stávaly pece. Ty spolu se zbytky obilovin naznačují, že se tam sušilo obilí. Není známo, zda tato část byla zastřešená.[21] Samotné sýpky měřily každá 20 m ve směru východ-západ a měly standardní římský půdorys a opěrnou zeď. Díky oknům tam bylo možné větrat. Sýpky byly nejméně jednou přestavěny.[16]

Budova II, Principia nebo Praetorium, se velmi podobá stavbě v Hardknottu, zhruba 16 km na západ. Měřila 21krát 23 metrů. Vstupovalo se do ní z východu, měla dva dvory a tři místnosti, orientované dovnitř. Sacellum sloužilo k ukládání oltářů a standart posádky. Měla sklep, kam se sestupovalo po kamenných schodech; pravděpodobně se používal jako trezor pro finanční hotovost. Strop byl pravděpodobně ze dřeva. V severní části budovy byly nalezeny zbytky nádob na obilí, jinde též pozůstatky krbu nebo pece.[21]

V budově III byl dům velitele.[21] Měla dvě podlaží [16] a měřil 21krát 24 metry, což odpovídalo standardnímu plánu místností soustředěných kolem malého dvora uvnitř.

Pozůstatky pevnosti Ambleside

Náhrobek nalezený v Ambleside nesl nápis „zabit v pevnosti nepřítelem“, což naznačuje, že pevnost byla napadena, ale římská nadvláda v tomto kraji pokračovala.[23]

Nálezy z vykopávek z počátku 20. století zahrnovaly některé mince císařoven Faustiny mladší (161–175), Iulie Domny (193–217) a císaře Valenta (364–378). Keramické nálezy zahrnovaly terra sigillata datované přibližně do roku 80 a později; včetně několika kusů německé terra sigillata. K dalším nálezům patřila stříbrná lžíce, kousky skla, řada bronzových a železných artefaktů, miska z olova a sedm olověných střel do praku.[16]

Během zkoumání spojeného s výstavbou silnic v roce 1982 byl poblíž pevnosti nalezen náramek z krouceného zlatého drátu[24] a řada úlomků keramiky, přičemž většina pochází z období vlády císaře Hadriána a z počátků vlády Antonina Pia.[17]

Lokalita je přístupná veřejnosti. Nálezy jsou vystaveny v muzeu zvaném Kendal Museum.[25] Psi na vodítku vítáni.[26]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ambleside Roman Fort na anglické Wikipedii.

• Hardknott (římská pevnost)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Galava na Wikimedia Commons