Alula Australis

Alula Australis (Ksí Ursae Majoris, zkráceně ξ UMa) je vícenásobná hvězda v souhvězdí Velké medvědice. Jedná se o vizuální dvojhvězdu[p 1] složenou ze dvou žlutých trpaslíků vzdálených od sebe v průměru 21 au.[5] Alula Australis B (ξ UMa B) o zdánlivé velikosti +4.80 oběhne jasnější proměnnou hvězdu Alula Australis A (ξ UMa A) o velikosti +4.33 (nebo +3.4[6]) jednou za 59,878 let.[5] Vzdálenost systému Alula Australis od Země je 27 (nebo 25[6]) světelných let.[5]

Alula Australis
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
TypPremenná hviezda typu RS Canum Venaticorum
SouhvězdíVelká medvědice
Zdánlivá magnituda (V)4,42[1], 4,38[1], 3,79[1], 2,46[2], 2,23[2] a 2,14[2]
Vzdálenost27,3 ly
Označení v katalozích
2MASS2MASS J11181100+3131464
IRASIRAS 11154+3148
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Alula Australis se v rámci Velké medvědice nachází na palci její levé zadní tlapy (značka ξ)[3][4]
Oběžná dráha ξ UMa B kolem ξ UMa A

S tímto systémem se pojí dvě astronomická prvenství. Roku 1780 určil William Herschel, že jde o dvouhvězdu.[6] V roce 1802 (či 1804[6]) se Alula Australis stala prvním systémem, který byl určen jako fyzická dvojhvězda.[3] Herschel to vyvodil z toho, že od roku 1780 se změnil poziční úhel mezi ξ UMa A a ξ UMa B téměř o 60°, a jejich blízkost tak není jen zdánlivá kvůli pozorování ze Země, nýbrž jedna obíhá druhou.[6][3] V roce 1828 se Alula Australis stala první dvojhvězdou, u níž byla oběžná doba vypočítána, když Félix Savary[3] určil, že doba oběhu ξ UMa B je necelých 60 let a rozestup mezi hvězdami se pohybuje od 0.9 do 3.1 úhlových vteřin.[6]

Pozdější měření ukázala, že ξ UMa A i ξ UMa B jsou samy o sobě spektroskopické minimálně dvojhvězdy.[5][p 2] Alula Australis je tak alespoň čtyřnásobná hvězda, možná ale jde i o pěti- či dokonce šestinásobný systém.[5]

Systém

Shrnutí spektrální klasifikace, velikosti a oběžných dob hvězd systému Alula Australis:[5]

kód typ obíhá oběžná doba objem proti Slunci
Aa G0 - - 1
Ab M Aa 1,833 let 0,5
Ba G5 Aa 59,878 let 0,98
Bb M Ba 4 dny 0,15

Odkazy

Poznámky
  1. Vizuální dvojhvězda je hvězdný systém, jehož jedna složka obíhá druhou ve vzdálenosti, jež je dostatečně velká, aby je bylo od sebe možné rozlišit dalekohledem.
  2. Spektroskopická dvojhvězda je hvězdný systém, jehož jedna složka obíhá druhou, ale místo dalekohledu je lze rozlišit pouze pomocí změn čar v jimi vysílaném spektru.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Xi Ursae Majoris na anglické Wikipedii.

  1. Photoelectric photometric catalogue of homogeneous measurements in the UBV system. 1978.
  2. VizieR Online Data Catalog: 2MASS All-Sky Catalog of Point Sources (Cutri+ 2003). červen 2003.
  3. HARRINGTON, Philip S. Cosmic Challenge: The Ultimate Observing List for Amateurs. [s.l.]: Cambridge University Press, 2010. 488 s. Dostupné online. ISBN 978-0521899369. S. 379. (anglicky)
  4. ALLEN, Richard Hinckley. Star Names: Their Lore and Meaning. [s.l.]: [s.n.], 1899. Dostupné online. Kapitola Alula borealis, s. 443. (anglicky)
  5. KALER, James B. STARS [online]. Univerzita Illinois v Urbana Champaign [cit. 2017-04-01]. Kapitola Alula Australis. Dostupné online. (anglicky)
  6. MOORE, Patrick. The Observer’s Year: 366 Nights of the Universe. [s.l.]: Springer Science & Business Media, 2009. 368 s. ISBN 978-1852338848. Kapitola March 19 - Xi Ursae Majoris: the first computed binary, s. 87. (anglicky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.