Alphonsus (kráter)

Alphonsus je starý impaktní kráter typu kruhového pohoří, nacházející se blízko nultého poledníku na přivrácené straně Měsíce. Má průměr 118 km.[1] Dno kráteru je nepravidelné, obsahuje soustavu brázd Rimae Alphonsus a mnoho kráterových jamek. Je zde i centrální vrcholek nazvaný Alphonsus alfa (α). Pěti z kráterových jamek v severovýchodní části kráteru přidělila Mezinárodní astronomická unie jméno (viz kapitola Kráterové jamky).

Kráter Alphonsus
Kráter Alphonsus
Souřadnice na Měsíci
Selenografická šířka13,4° J
Selenografická délka2,8° Z
Další údaje
Typ kráterukruhové pohoří
Průměr kráteru118 km [1]
Hloubka2,7 km
Colongitudo4°
EponymAlfons X. Kastilský
Poloha kráteru Alphonsus.
Pojmenované kráterové jamky na dně Alphonsa.
Záběr z Rangeru 9 na brázdy Rimae Alphonsus na dně kráteru.

Alphonsus lehce zasahuje na severu do rozlehlé valové roviny Ptolemaeus. Jižně od něj leží menší krátery Alpetragius a Arzachel.

Kráter Alphonsus figuruje i mezi měsíčními lokacemi, kde byly zaznamenány tzv. měsíční přechodné jevy. Sovětský astronom Nikolaj Kozyrev v roce 1958 pozoroval výron plynu a pořídil fotografii spektra.[2] Věřil, že tento jev má souvislost se sopečnou činností. Nicméně lunární mise výsledky emisí nikdy nepotvrdily.

Expedice

Na dno kráteru dopadla 24. března 1965 na selenografických souřadnicích 12,8° J a 2,3° Z americká sonda Ranger 9, která před dopadem pořizovala fotografie.[3]

Název

Pojmenován je podle Alfonse X. Kastilského řečeného Moudrý, kastilského krále, který se zabýval mj. i astronomií.[4][1] Podobně jako mnoho dalších kráterů jej pojmenoval italský astronom Giovanni Battista Riccioli, jehož měsíční nomenklatura z roku 1651 se stala standardem. Riccioli jej původně pojmenoval „Alphonsus Rex“ (král Alfons), ale slovo Rex bylo z názvu později odstraněno.[5] Předchozí astronomové dali kráteru jiné názvy; nizozemský astronom Michael van Langren jej na své mapě z roku 1645 uvádí jako „Ludovici XIV, Reg. Fran.“ po francouzském králi Ludvíku XIV.[6] a Johannes Hevelius jej nazval „Mons Masicytus“.[7]

Kráterové jamky

Pěti malým kráterům (tzv. kráterovým jamkám) v severovýchodní části Alphonsa přidělila Mezinárodní astronomická unie vlastní jméno. Jsou to:

Kráter Selenografické souřadnice Průměr Původ jména
Chang-Ngo 12,7° J; 2,1 Z° 3 km čínské ženské jméno
José 12,7° J; 1,6 Z° 2 km španělské mužské jméno
Monira[8] 12,6° J; 1,7 Z° 2 km arabské ženské jméno
Ravi 12,5° J; 1,9 Z° 2.5 km indické mužské jméno
Soraya 12,9° J; 1,6 Z° 2 km perské ženské jméno

Satelitní krátery

V okolí se nachází několik dalších kráterů. Ty byly označeny podle zavedených zvyklostí jménem hlavního kráteru a velkým písmenem abecedy.[4]

Alphonsus Sel. šířka Sel. délka Průměr
A 14.8° J 2.3° Z 4 km
B 13.2° J 0.2° Z 24 km
C 14.4° J 4.8° Z 4 km
D 15.1° J 0.8° Z 23 km
G 12.3° J 3.3° Z 4 km
H 15.6° J 0.5° Z 8 km
J 15.1° J 2.5° Z 8 km
K 12.5° J 0.1° Z 20 km
L 12.0° J 3.7° Z 4 km
R 14.4° J 1.9° Z 3 km
X 15.0° J 4.4° Z 5 km
Y 14.7° J 1.8° Z 3 km

Odkazy

Reference
  1. Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Ptolemaus, str. 114, č. mapového listu 44, ISBN 80-85277-10-7
  2. Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Pozorování Měsíce, str. 211, ISBN 80-85277-10-7
  3. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Americké sondy, s. 270.
  4. Crater Alphonsus on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
  5. Ewen A. Whitaker, Mapping and Naming the Moon (Cambridge University Press, 1999), str. 210 (anglicky)
  6. Ewen A. Whitaker, Mapping and Naming the Moon (Cambridge University Press, 1999), str. 198 (anglicky)
  7. Ewen A. Whitaker, Mapping and Naming the Moon (Cambridge University Press, 1999), str. 205 (anglicky)
  8. Crater Monira on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)

Literatura

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.