Allan B. Polunsky Unit

Každá cela má 5,6 m² a je určena jen pro jednoho vězně. Cely mají přibližně obdélníkovitý tvar. Cela je 3,25 metru dlouhá a 2 metry široká. Cely mají posuvné dveře, ve kterých jsou dvě na výšku orientovaná úzká okénka, s plexisklem a pletivem, uprostřed dveří je uzavíratelný otvor, kterým se podává jídlo, pošta. Otvorem se nasazují i pouta pokaždé, když vězeň vychází z cely. Veškeré vybavení cel je kovové. Podél stěny naproti dveřím je kovová postel, pod kterou je úložný prostor (police) a vysoko nad postelí velmi úzké, asi pěticentimetrové okno.[4] Okno je velmi vysoko a tak není jednoduché se k němu dostat a podívat se ven.[5] Jedna z delších zdí je holá a na druhé jsou upevněny dva malé stolky. Vedle dveří je „záchodoumyvadlo“ a nad ním svisle orientovaná lampa zabudovaná ve zdi. Podlaha je betonová a zdi oplechované.[2][6]

V hale jsou cely rozmístěné podél zdi ve dvou řadách nad sebou a pak je v této hale i velká klec (do výšky dvou metrů je mezi mřížemi i pletivo). Hala funguje jako společenská místnost, kde vězni mohou být v době, kdy mají povoleno být mimo cely a kde se mohou setkávat s ostatními z dané sekce.[2]

Okolo budov je travnatá plocha, na kterou vězni nesmí (pokud se nepokusí o útěk). Od ostatních sekcí věznice jsou budovy odděleny plotem s žiletkovým drátem. Od okolního světa odděluje vězně soustava dvou plotů, které nesou spirály žiletkového drátu. Žiletkový drát je i mezi oběma ploty.[7]

Vězni nemají povoleno pracovat a nemají žádný zajímavý denní program. Na celách stráví 22 až 23 hodin denně. Denní režim údajně nerespektuje lidský biorytmus[8]

• 3:00 – Snídaně
• 5:00 – Předávají se dopisy dozorcům k odeslání a odnáší nádobí od snídaně.
• 6:00 – Zapíná se osvětlení, dozorci kontrolují vězně a zjišťují jméno a číslo.
• 7:00–10:00 – Možnost jít na hodinu na venkovní dvůr nebo do společenské místnosti (nebo klece).
• 10:00 – Rozdávají se obědy.
• 11:00 – Odběr použitého nádobí od oběda.
• 12:00 – Sprchování, kdy je vězeň zamčen ve sprše po dobu 20 minut až jedné hodiny.
• 13:30 – Dozorci kontrolují vězně na celách, opět se vyptávají na jméno a číslo. Při tom se zapínají všechna světla.
• 14:00 – Střídají se směny, nově příchozí dozorci se opět vyptávají na jména a čísla.
• 16:00 – Večeře.
• 17:30 – Odnáší se nádobí od večeře.
• 19:00 – V hale začínají dozorci uklízet.
• 20:30 – Doručuje se příchozí pošta.
• 21:30 – Opět kontrola jmen a čísel, opět se zapínají všechna světla.
• 22:00 – Dozorci se opět střídají, nově příchozí dozorci se znovu dotazují na jména a čísla.
• 23:30 – Dozorci zapisují a vyřizují požadavky vězňů.
• 00:00–1:30 – Výměna špinavého prádla.

Pokud nastane nějaký konflikt, je řešen s pomocí těžkooděnců, běžné je používání dráždivých plynů, způsobujících pálení očí, dušení nebo pálení kůže.[9][1]

Vězni mají nárok na návštěvy každý týden, posílání dopisů a nákup a vlastnění vybraných věcí (větrák, psací stroj, kalkulačka, rádio, budík, rychlovarná konvice, svítilna, knihy, časopisy, nadstandardní jídlo, hygienické potřeby, potřeby na psaní dopisů, a několik dalších věcí z vězeňského obchodu). Mají povoleno mít dokumenty týkající se jejich procesu a případného odvolání. Mimo celu mohou vyjít jen na 1 až 2 hodiny denně, buď do velké klece uvnitř haly nebo do venkovního dvora, vždy jsou fyzicky odděleni od ostatních mříží s pletivem. Podle chování jsou vězni rozděleni do tří skupin. První, nejméně problémová skupina, smí vycházet mimo celu pětkrát za týden na 1–2 hodiny a další dva dny zůstává po celý den na cele. Tato skupina má nárok na všechny předchozí vyjmenované věci. Vězni druhé skupiny mohou kupovat jen dopisní a hygienické potřeby, mají poloviční počet návštěv, tedy dvě do měsíce. Třetí skupina má maximální čas pobytu mimo celu 1 hodinu denně a z cely jsou vězni vypouštěni jen čtyřikrát do týdne, mohou mít jen jednu návštěvu měsíčně. Návštěvy mohou trvat 2 hodiny. V případě, že návštěva přijede ze vzdálenosti větší než 400 km, je možné dobu prodloužit na čtyři hodiny ve dvou po sobě jdoucích dnech. Za každé zdravotnické ošetření musí vězni také zaplatit 100 dolarů ze svého kapesného, které jim obvykle posílají příbuzní a přátelé. Pracovat mají totiž vězni zakázáno a tak si peníze nemohou opatřit jiným způsobem. Někteří proto nemají žádné osobní věci.[10]

Death Row je často kritizována^[kým?] kvůli špatným životním podmínkám. Vězni nemohou mít televizi, jsou 22–23 hodin denně zavření na cele bez kontaktu s kýmkoliv dalším. Pokud nemají peníze, nebo jim je nepošlou příbuzní, nemohou si nic koupit ani objednat (časopisy, jídlo, rádio, rychlovarná konvice, papír na dopisy). Zadarmo nedostanou vyjma jídla a čistého prádla nic. Nepříjemný je také stálý hluk a nerespektování normálního denního režimu člověka. Cely jsou špatně větratelné a vyskytuje se v nich plíseň. Pokud jsou trestáni za různé přestupky, tak mohou být i trvale zavřeni na celách po celý týden nebo i déle. Podmínky jsou natolik špatné, že často z nich zešílí i původně duševně zdravý člověk a zdravotní péče je údajně zanedbávána.[11][1] Někteří z vězňů se kvůli tomuto pokouší o sebevraždu nebo se přestanou odvolávat a těší se na svoji popravu.[12]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Allan B. polunsky Unit na anglické Wikipedii.

• Trest smrti v Texasu

• Fotogalerie z Allan B. Polunsky Death Row
• Seznam vězňů aktuálně na Death Row
• Dlouhý článek kritizující Death Row v Allan B. Polunsky Unit
• Podrobná tamní pravidla