Alessandro Algardi

Alessandro Algardi (31. července 1598 Bologna – 10. června 1654 Řím) byl italský barokní sochař.

Alessandro Algardi
Narození	31. července 1598 Bologna
Úmrtí	10. června 1654 (ve věku 55 let) Řím
Povolání	sochař a architekt
Mecenáš	Inocenc X.
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původně se učil malířem u Agostino Carraciho, nakonec se ale věnoval výhradně sochařství. Od roku 1630 žil v Římě, kde tak lze nalézt nejvíce jeho prací. K nejoceňovanějším patří náhrobek papeže Lva XI., který dokončil roku 1644, nebo obrovský mramorový reliéf v bazilice sv. Petra nad oltářem Lva I. (Fuga d'Attila), který představuje setkání tohoto papeže s Attilou, během nějž papež Attilu přemlouvá, aby upustil od dobytí Říma. Reliéf dokončil roku 1653, krátce před smrtí. V Římě lze nalézt také i jeho sochu sv. Filipa Neriho v chrámu Santa Maria in Vallicella (1640), nebo oltář chrámu San Nicola da Tolentino agli Orti Sallustiani.

Mimo Řím lze nalézt například jeho sochu sv. Pavla v kostele San Paolo Maggiore v Bologni, nebo několik soch v Královském paláci ve španělském Aranjuezu (zejména Neptunova fontána v zahradě), které vytvořil díky přímluvě malíře Diego Velázqueze. Jedna jeho socha z té doby se nachází i v augustiniánském klášteře v Salamance.

Jen výjimečně se věnoval arhitektuře, podílel se např. na projektu vily pro papežskou rodinu Pamphiliů (s níž vycházel mnohem lépe než jeho velký konkurent Gian Lorenzo Bernini) na okraji Říma (Villa Doria Pamphili), ale i zde architektonické prvky konstruoval zejména Giovanni Francesco Grimaldi a Algardi se podílel spíše na výzdobě zahrady, kde vytvořil několik barokních fontán a soch.

Jeho žáky byli Ercole Ferrata, Domenico Guidi, Antonio Raggi nebo Girolamo Lucenti.