Aleš Haman

Roku 1951 maturoval na gymnáziu v Hradci Králové. Poté vystudoval češtinu a literární vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Absolvoval roku 1956, jeho diplomová práce nesla titul Vlastenecká lyrika z let 1885–1895. Roku 1965 získal titul CSc. za práci Neruda prozaik. Po studiích krátce působil ve Státním zdravotnickém nakladatelství. V roce 1957 se stal odborným pracovníkem (od roku 1965 vědeckým pracovníkem) v Ústavu pro českou literaturu Československé akademie věd. Stal se zde redakčním tajemníkem kritického vydání Spisů Jana Nerudy. V roce 1972 byl z politických důvodů z ústavu vyhozen. Azyl našel v Národní knihovně, kde pracoval nejprve v oddělení článkové bibliografie, od roku 1982 v oddělení výzkumu a metodiky, od roku 1986 jako vědecký pracovník. Roku 1990 se vrátil do Ústavu pro českou a světovou literaturu. Ve stejném roce začal učit na Západočeské univerzitě v Plzni, v roce 1992 se stal pracovníkem univerzity, roku 1998 zde byl jmenován profesorem. Od roku 2006 je ředitelem ústavu estetiky a dějin umění na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Jako literární historik se věnoval zejména 19. století (Neruda prozaik, Česká literatura 19. století a evropský kontext, Trvání v proměně).

Jakožto literární teoretik se hlásí ke strukturalismu, k francouzské naratologii (G. Genette), k Paulu Ricoeurovi a k tzv. kostnické škole recepční estetiky. Své přístupy shrnul především v práci Literatura z pohledu čtenářů. K výzkumům čtenářů a čtení ho přivedla jeho zprvu nedobrovolná práce v Národní knihovně.

Literární kritiku shrnul do výboru Prozaické surfování.[1]

• Adolf Branald (1963)
• Neruda prozaik (1968)
• Jan Neruda (1984)
• Obsahová analýza beletrie pomocí obsahových indikátorů (1986)- J. Jílkem
• K funkčnímu modelu estetickovýchovného působení krásné literatury ve fondech veřejných knihoven (1986)
• Česká literatura po roce 1945 z ptačí perspektivy (1990)
• Model základního fondu krásné literatury pro veřejné knihovny (1990) - s J. Jílkem
• Literatura z pohledu čtenářů (1991)
• Česká literatura po roce 1945 (1992)
• Literatura 19. a začátku 20. století (1994)
• Arnošt Lustig (1995)
• Úvod do studia literatury a interpretace díla (1999)
• Česká literatura 19. století a evropský kontext (1999)
• Nástin dějin české literární kritiky (2000)
• Česká literatura 19. století (2002)
• Kritické úvahy o západní literární teorii (2006) - s J. Holým a V. Papouškem
• Trvání v proměně. Česká literatura 19. století (2007)