Airco DH.3

Airco DH.3 byl britský bombardér zkonstruovaný v období první světové války. Geoffrey de Havilland, hlavní konstruktér Aircraft Manufacturing Company, jej v roce 1916 navrhl jako strategický bombardér, schopný dálkových denních náletů. Jednalo se o rozměrný dvouplošník s tříkomorovým systémem mezikřídelních vzpěr mezi křídly o velkém rozpětí, štíhlým trupem a zaoblenou svislou ocasní plochou. Pohon zajišťovaly dva motory firmy Beardmore o výkonu 120 hp (89 kW), instalované mezi křídly v tlačném uspořádání. Pevný podvozek záďového typu byl doplněn dvěma koly pod přídí trupu, která měla zabránit kontaktu nosu letounu se zemí při vzletu a přistání.

DH.3
Airco DH.3
Určení	bombardér
Výrobce	Airco
Šéfkonstruktér	Geoffrey de Havilland
První let	1916
Vyřazeno	1917
Charakter	program opuštěn
Vyrobeno kusů	2 prototypy[1]
Další vývoj	Airco DH.10
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Druhý prototyp, označený DH.3A, vznikl s výkonnějšími motory (160 hp/119 kW) stejné značky, a britská War Office udělila zakázku na padesátikusovou sérii.[1] Ta byla ale zrušena předtím než byla dokončena stavba prvního exempláře, protože v tomto období nebylo strategické bombardování považováno za efektivní, a dvoumotorové bombardéry byly označeny za nepraktické. Oba prototypy byly sešrotovány v roce 1917.[2]^:s.51

Dalším vývojem vznikl typ DH.10 Amiens, který poprvé vzlétl v březnu 1918, a k operačním perutím se před koncem války nedostal.