Adaptace na globální oteplování

Adaptace na globální oteplování je reakce na globální oteplování, které se snaží snížit zranitelnost společenských a biologických systémů na současné klimatické změny, a tím kompenzovat dopady globálního oteplování.[1] I když by emise skleníkových plynů byly stabilizovány poměrně brzy, bude globální oteplování a jeho důsledky trvat mnoho let, a bude tudíž nutné se přizpůsobit výsledné změně v klimatu.[2] Adaptace je důležitá zejména v rozvojových zemích, neboť se předpokládá, že tyto země ponesou hlavní nápor dopadů globálního oteplování.[3] To znamená, že kapacita a potenciál, aby se lidi přizpůsobili (tzv. adaptační kapacita) je nerovnoměrně rozložena napříč různými oblastmi a populacemi. Rozvojové země přitom obecně mají menší schopnost se přizpůsobit.[4] Kromě toho, stupeň adaptace (přizpůsobení) koreluje situačním zaměřením na problematiku životního prostředí.[5] Proto adaptace vyžaduje situační posouzení citlivosti a zranitelnosti na dopady na životní prostředí.[6] Adaptační kapacita je úzce spojena se sociálním a ekonomickým rozvojem.[7] Ekonomické náklady na přizpůsobení se změně klimatu budou pravděpodobně stát ročně miliardy korun během příštích několik desetiletí, i když je neznámé přesné množství peněz, které bude potřeba. Dárcovské země slíbily prostřednictvím Zeleného klimatického fondu roční příspěvek v přepočtu asi 2 biliony Kč do roku 2020 do rozvojových zemích na přizpůsobení se změnám klimatu. Tento fond byl sice zřízen v průběhu 16. konference Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, ale konkrétní závazky rozvinutých zemí nejsou doposud k dispozici.[8][9][10] Problém adaptace roste s velikostí a rychlostí změny klimatu.

Další politická reakce na změny klimatu je známá jako zmírňování změny klimatu.[11] Cílem je snížit emise skleníkových plynů a/nebo zlepšit odstraňování těchto plynů z atmosféry Země (prostřednictvím ukládání uhlíku).[12] Dokonce i nejúčinnější snížení množství emisí však nezabrání dalším dopadům změny klimatu, takže je nevyhnutelná potřeba pro adaptaci.[13] V hodnocení literatury Richard Klein a kol. posuzovali možnosti pro adaptaci. Došli k závěru že v případě neexistence úsilí o zmírnění dopadů by efekt změny klimatu s velmi vysokou mírou jistoty dosáhly takové velikosti, že pro některé přírodní ekosystémy by přizpůsobení se bylo nemožné. Pro lidské systémy by ekonomické a sociální náklady na změnu klimatu bez mitigačních opatření byly velmi vysoké.[13]