Adam Curtis

• 1984: Inquiry: The Great British Housing Disaster[1]
• 1988: An Ocean Apart
• 1992: Pandora's Box
• 1995: The Living Dead
• 1996: 25 Million Pounds
• 1997: The Way of All Flesh[2]
• 1999: The Mayfair Set[3]
• 2002: The Century of the Self
• 2004: The Power of Nightmares[4]
• 2007
  • The Trap – What Happened to our Dream of Freedom[5]
  • Charlie Brooker's Screenwipe
• 2009
  • Newswipe[6]
  • If Fest Like A Kiss[7]
• 2011: All Watched Over by Machines of Loving Grace[8]
• 2015: Bitter Lake
• 2016: HyperNormalisation

Jeho dokumenty jsou snadno rozpoznatelné. Jejich autor se vždy ujímá role vypravěče a průvodce a svým charakteristicky příjemným hlasem s britským přízvukem namlouvá celý obsah. Curtis taktéž ve velké míře (často až beze zbytku) využívá archivní záběry a dost času věnuje jejich vhodnému a někdy i trefnému a vtipnému výběru pro insertování pod právě vypovídané slovo. Z hlediska obsahového a skladebného nezřídka koncipuje svoje dokumenty jako jakési sdělení o významných myšlenkách a ideologiích, jejich hlavních představitelů a nositelů a jejich osudu, v průběhu času (často i desítky let). Nevyhýbá se ironii, někdy až jízlivosti, všímá si protikladů i zdánlivě nesouvisejících společných prvků, které je schopen do svých dokumentů dodat v zajímavých souvislostech. Jeho práce tak většinou bývá hodnocena velmi kladně a obecně je považován za dokumentaristu, který umí svou prací zaujmout.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adam Curtis na anglické Wikipedii.