Active Record

V počítačové vědě je Active Record architektonický návrhový vzor pro práci s datovými zdroji, který v roce 2002 publikoval Martin Fowler ve své knize Patterns of Enterprise Application Architecture: „Objekt, který obsahuje řádek v databázové tabulce nebo pohledu, zapouzdřuje přístup k databázi, a přidává doménovou logiku.“

Implementace tohoto vzoru je obvykle objekt, který nese jak chování, tak data, přičemž mnoho těchto dat má perzistentní podobu a potřebuje být uloženo v databázi. Většinou je to třída odvozená od bázové třídy, která implementuje potřebné rozhraní pro persistenci objektu – typicky CRUD metody (vytvoření, čtení, aktualizace a odstranění). Relační data jsou obstojně reprezentována jako objektově-orientovaný kód, kde databázové tabulky odpovídají třídám, řádky tabulek objektům (instancím tříd) a nakonec jednotlivá pole řádků atributům objektu.

Základem návrhového vzoru Active Record je doménový model, kde třídy odpovídají tabulkám v databázi. Každý objekt Active Record je pak zodpovědný za ukládání dat do a načítání dat z databáze, stejně jako za dodržování doménové logiky aplikované na samotná data.

Třída implementující vzor Active Record typicky umožňuje:

• vytvoření objektu podle vráceného výsledku volání SQL dotazu
• vytvoření nového objektu pro pozdější vložení dat do tabulky
• statické metody zahrnující často používané SQL dotazy, které vracejí objekty Active Record
• vložení a aktualizaci dat z objektu do databáze
• získání a nastavení jednotlivých polí
• implementaci některých částí aplikační logiky

Active Record se využívá v případech, kdy doménová logika není příliš složitá, tedy obvykle pro základní CRUD operace. Odvozování a validace založené na jediném záznamu také fungují dobře. Jeho silná stránka je jednoduchost a snadné pochopení - kód je do jisté míry sebevysvětlující. Uvažujme například databázovou tabulku Persons se sloupci name (řetězec), surname (řetězec) a age (číslo) a třídu Person, která implementuje návrhový vzor Active Record.

person = new Person();
person.name = 'John';
person.surname = 'Doe';
person.age = 37;
person.save();

Uvedený pseudokód, převedením na příkaz jazyka SQL, vloží do tabulky nový záznam.

Třída Person může sloužit také k dotazování databáze:

john = Person.find('surname', 'Doe');

Slabou stránkou je, že pracuje dobře, pokud třídy Active Record přímo korespondují s databázovými tabulkami. Vlastnosti jako dědičnost se velmi obtížně mapují do objektů Active Record. V takovém případě je na místě zvážit využití jiného vzoru, například Data Mapper. Další nevýhodou je fakt, že návrh objektů Active Record je velmi úzce spřažen s návrhem databáze. To znesnadňuje změnu jednoho i druhého schématu, nebo vyvolá nutné změny na obou stranách.[1] Navíc porušuje některá pravidla dobrého objektového návrhu jako je zapouzdření (třídy Active Record vystavují kromě metod i své atributy), princip jediné odpovědnosti (implementuje doménovou logiku i logiku perzistence).[2]