Actio libera in causa

Actio libera in causa (lat.), česky „jednání svobodné ve své příčině“, je forma zavinění v trestním právu, kdy se pachatel požitím alkoholického nápoje nebo jiné návykové látky uvede do stavu nepříčetnosti a v něm spáchá trestný čin. Na rozdíl od tzv. rauschdeliktu ale zakládá jeho plnou trestní odpovědnost. Její česká právní úprava je obsažena v § 360 odst. 2 trestního zákoníku, dříve byla obsažena v § 201a odst. 2 trestního zákona.

Rozlišují se dvě formy:[1]

  • actio libera in causa dolosa – pachatel se do stavu nepříčetnosti uvede úmyslně, se záměrem spáchat trestný čin (tzv. „napití se na kuráž“). V takovém případě se k jeho nepříčetnosti nepřihlíží, je plně trestně odpovědný.
  • actio libera in causa culposa – pachatel spáchá trestný čin z nedbalosti, která spočívá v tom, že se přivedl do stavu nepříčetnosti. Zde jde o případ, kdy spáchá nedbalostní trestný čin, jehož skutková podstata je na tomto typu nepříčetnosti založena (např. ohrožení pod vlivem návykové látky).

Určení skutkové podstaty actio libera in causa

Při spáchání trestného činu, kdy je v krvi pachatele objevena přítomnost alkoholu, či jiné návykové látky, která ho přivede do stavu nepříčetnosti, se nejprve zkoumá, zda se pachatel uvedl do stavu nepříčetnosti úmyslně s vědomím páchat trestnou činnost, či nikoli. V případě prokázání, že se pachatel uvedl do stavu nepříčetnosti s úmyslem spáchat trestný čin, a to jak v případě actio libera in causa dolosa, tak i v případě actio libera in causa culposa, je pachatel plně zodpovědný za všechny trestné činy, neboli tzv. kvazidelikty, které v tomto stavu způsobil. V případě, že se úmysl pachatele přivést se do stavu nepříčetnosti za účelem páchání trestné činnosti neprokáže (úmyslné i z nedbalosti), je pachatel souzen na základě § 360 odst. 1 tr. zákoníku (trestný čin Opilství), kde může být pachatel potrestán odnětím svobody na tři léta až deset let; dopustí-li se však činu jinak trestného, na který zákon stanoví trest mírnější, bude potrestán tímto trestem mírnějším.[2]

V případě, že řidič po požití alkoholického nápoje, či jiné návykové látky, usedne za volant, může být jeho chování klasifikováno jako vědomé uvedení se do stavu nepříčetnosti podle § 360 odst. 2 trestního zákoníku, neboť tím samotným skutkem (řízení pod vlivem alkoholu) páchá vědomě trestnou činnost. V případě tedy, že řidič v tomto stavu například přejede chodce, bude následně stíhán za ublížení na zdraví z nedbalosti podle zásady actio libera in causa culposa a bude za tento čin plně odpovědný.[3]

Reference
  1. Kratochvíl, Vladimír a kol. Kurs trestního práva. Trestní právo hmotné. Obecná část. 1. vyd., Praha: C. H. Beck, 2009, str. 198–202.
  2. http://zakony.centrum.cz/trestni-zakonik/cast-2-hlava-10-dil-6-paragraf-360
  3. http://pfyziollfup.upol.cz/castwiki/?p=3094&page=5

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.