Abdukce (odvození)

Abdukce (z lat. odvození) je podle Aristotela úsudek, kterého vyšší premisa je jistá, a kterého nižší premisa je sice nejistá, ale právě tak věrohodná jako závěr nebo ještě věrohodnější. Abdukce v tomto smyslu je tedy pravděpodobnostní úsudek ve formě sylogismu. Jde o takový typ usuzování, při kterém se na základě určité skupiny faktů vytváří vysvětlující hypotéza (Charles Sanders Peirce).