A vy lynčujete černochy

„A vy lynčujete černochy“ (rusky: „А у вас негров линчуют“, A u vas něgrov linčujut) a později „A vy věšíte černochy“ jsou fráze satirizující reakce sovětské propagandy na americkou kritiku porušování lidských práv.[1][2] Používání frází, jako jsou tyto, je příkladem taktiky tu quoque[3][4] (jde o argumentační klam typu Úhybný manévr) a bylo pokusem odrážet kritiku Sovětského svazu odkazováním na rasovou diskriminaci a lynčování v USA.[2][5]

Sovětská média často poukazovala na rasovou diskriminaci, finanční krizi a nezaměstnanost ve Spojených státech, což bylo prezentováno jako selhání kapitalistického systému, které bylo odstraněno komunismem.[zdroj?] Na lynčování Afroameričanů bylo nahlíženo jako na kostlivce ve skříni USA, což Sověti využívali jako formu rétorické munice v případech, kdy jim byla vytýkána jejich vlastní ekonomická a společenská selhání.[6] Používání fráze zaznamenalo rozmach v 60. letech 20. století v rámci studené války.[3] Po pádu Sovětského svazu v roce 1991 se fráze rozšířila jako odkaz na ruskou taktiku informační války.[7] V Rusku se pak rozšířila jako kritika jakékoli formy politiky USA.[zdroj?]

Bývalý český prezident a spisovatel Václav Havel zařadil frázi mezi „často uctívané demagogické triky“.[8] Magazín The Economist ji popsal jako formu whataboutismu, která se podle něj masově rozšířila po rozpadu SSSR. Kniha Exit from Communism autora Stephena Richardse Graubarda popisuje, že symbolizuje odklon od reality. Michael Dobson ji srovnal s idiomem „the pot calling the kettle black“ (hrnec říká konvici, že je černá) a označil ji za oblíbený případ tu quoque. Konzervativní magazín National Review frázi označil za „hořkou pointu sovětské éry“ a poznamenal, že „na tento vtip existuje milion studenoválečných variací“. Liberální izraelské noviny Ha'arec popsaly použití fráze jako formu sovětské propagandy. Britský liberální politický web Open Democracy frázi označil jako „nejlepší příklad whataboutismu“.[9] Elizaveta Gaufman ve své práci Bezpečnostní hrozby a veřejné vnímání popsala idiom jako nástroj, který obrací něčí argument proti němu.[10]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku And you are lynching Negroes na anglické Wikipedii.

  1. IOFFE, Julia. Kremlin TV Loves Anti-War Protests—Unless Russia Is the One Waging War - Studies in 'whataboutism'. The New Republic. 2 March 2014. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 22 September 2015. (anglicky)
  2. LUCAS, Edward. The New Cold War: How the Kremlin Menaces Both Russia and the West. [s.l.]: Bloomsbury Publishing, 2009. ISBN 978-0-7475-9578-6. S. 307. (anglicky)
  3. DOBSON, Michael. Pot, Meet Kettle (Fallacies, Part 3). [s.l.]: The Sideways Institute, 7 June 2011. Kapitola Ad hominem tu quoque. (anglicky)
  4. VOLODZKO, David. The History Behind China's Response to the Baltimore Riots. The Diplomat. May 12, 2015. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28 April 2016. (anglicky)
  5. ZUCKERT, Carol. Mila Vasser Anderson. Southwest Jewish Archives. University of Arizona, August 2000. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. (anglicky)
  6. CIMENT, James; HILL, Kenneth. Encyclopedia of Conflicts since World War II. [s.l.]: Routledge, 1999. ISBN 978-1-57958-181-7. Kapitola Czechoslovakia: Soviet Invasion, 1968, s. 533–535. (anglicky)
  7. Europe.view - Whataboutism - Come again, Comrade?. The Economist. 31 January 2008. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 August 2016. (anglicky)
  8. HAVEL, Václav. On Dialectical Metaphysics. Modern Drama. March 1980, s. 6–12. DOI 10.3138/md.23.1.6. (anglicky)
  9. EDWARDS, Maxim. Book review: Hamid Ismailov 'The Underground'. Open Democracy. 13 May 2015. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13 October 2016. (anglicky)
  10. GAUFMAN, Elizaveta. The USA as the Primary Threat to Russia. Security Threats and Public Perception: Digital Russia and the Ukraine Crisis. Springer International Publishing, 28 October 2016, s. 77–102. ISBN 978-3-319-43201-4. DOI 10.1007/978-3-319-43201-4_4. (anglicky)

Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.