AI: Když robot píše hru

Scénář divadelní hry vznikl v rámci výzkumného projektu THEaiTRE na oslavu 100 let od premiéry divadelní hry R.U.R. Karla Čapka.[1][2][3]

Scénář byl vytvořen s pomocí nástroje THEaiTRobot, založeného na jazykovém modelu GPT-2.[4] Nejprve dramaturg hry, David Košťák, pro každou scénu popsal v několika větách úvodní situaci a napsal první repliku každé z postav. Následně THEaiTRobot vygeneroval možné pokračování scénáře, které mohl dramaturg přijmout a použít, nebo celé odmítnout a nechat nástroj vygenerovat nový scénář, anebo z něj přijmout jen část a nechat k ní vygenerovat nové pokračování. Další možností pak bylo vložit do scénáře ručně další repliku či scénickou poznámku.[5] Scénář vznikal v angličtině a byl automaticky překládán do češtiny nástrojem CUBBITT, vzniklý český scénář pak byl dále post-editován dramaturgem.

Výsledný scénář je pro nekomerční účely volně zveřejněn, včetně vyznačení ručně vložených textů, automaticky vygenerovaných textů, a následných úprav.[6] Z tohoto rozboru scénáře vyplývá, že v anglické verzi scénáře tvoří asi 90 % automaticky vygenerovaný obsah a asi 10 % ručně vložené vstupy a ruční úpravy. V české verzi bylo úprav provedeno větší množství, dle rozboru jde ale o opravy chyb automatického překladu a stylistické úpravy, které nemění význam textu zachycený v anglické verzi scénáře, ale naopak jeho českou verzi tomuto původnímu významu přibližují.

Hra v osmi scénách vypráví příběh humanoidního robota, který se setkává s různými zástupci lidské společnosti a dostává se do různých typicky lidských situací. Jedním z témat hry je například hledání lásky. Jednotlivé scény na sebe navazují spíše volně, jednotícím prvkem je zejména postava robota a některá opakující se a vyvíjející se témata.

Scény se místy odvíjejí poněkud absurdním směrem a často je obtížné v nich najít nějaký smysl, navíc scénář není opatřen scénickými poznámkami, neboť se ukázalo, že je obtížné je smysluplně automaticky vygenerovat. Jde proto o interpretačně velmi náročné dílo, kdy pro režiséra a herce je značně obtížné nalézt takovou interpretaci, která bude smysluplná a zároveň se nebude odchylovat od scénáře.[7] U některých scén proto uvádíme i interpretaci, kterou použilo Švandovo divadlo v první inscenaci hry.

Premiéra divadelní hry se odehrála 26. února 2021.[8] Z důvodu Pandemie covidu-19 v Česku a uzavření divadel se premiéra uskutečnila formou online streamu, v českém jazyce s anglickými titulky. Po vlastní hře následovala panelová diskuze s odborníky.

Premiéru hry zhlédlo 13 498 diváků.[9]

V roce 2021 je inscenace součástí programu Švandova divadla, reprízy hry je možné vidět ve Studiu Švandova divadla.

Hra vzbudila velké ohlasy v Česku i v zahraničí.[10][11][12][13][14][15][16][17][18][19] Je obvykle oceňována jako první dílo svého druhu, někteří recenzenti byli přes mnohé nedostatky překvapeni kvalitou automaticky vygenerovaného textu a zážitek ze sledování premiéry popisují jako mrazivý. Někteří recenzenti považují lidské zásahy do scénáře a zejména následné inscenace za příliš velké a zásadní, jiní naopak hře vytýkají přílišnou nesmyslnost, nelogičnost a nekonzistenci a preferovali by dramaturgické zásahy většího rozsahu.[20] Recenze si také všímají množství sexu, vulgarit a násilí ve hře, což ale do značné míry vyplývá ze způsobu vzniku, kdy jazykový model GPT-2 reflektuje častá témata v lidmi napsaných textech vyskytujících se na internetu.[21][22][23][24] Obzvláště zahraniční recenze pak často negativně hodnotí ženské postavy, které jsou do značné míry spíše stereotypizovanými sexuálními objekty.