A-103

A-103 (SA-9, Saturn-Apollo 9) byla orbitální mise nosné rakety Saturn I. Byla to třetí mise rakety Saturn s maketou velitelského a servisního modulu kosmické lodi Apollo. Raketa dále nesla první satelit programu Pegasus.

A-103 (SA-9)
Znak
Údaje o lodi
COSPAR 1965-009A
Údaje o letu
Volací znak A-103 (SA-9)
Členů posádky bez posádky
Datum startu 16. února 1965 14:37 UTC
Kosmodrom Cape Canaveral Air Force Station
Vzletová rampa Launch Complex 37B
Nosná raketa Saturn I
Délka letu 4961 dní
Datum přistání 17. září 1978 ~07:20 UTC
Apogeum 523 km
Perigeum 430 km
Sklon dráhy 31,7°
Počet oběhů 75 918
Navigace
Předchozí Následující
A-102 A-104

Cíle
Postup rozvinutí detekčních ramen satelitu Pegasus

Mise měla za úkol otestovat komponenty kosmické lodi Apollo a zároveň vynést satelit Pegasus. Maketa kosmické lodi Apollo byla tentokrát upravena tak, že v prostoru servisního modulu byl umístěn složený satelit Pegasus. Po startu se měly postupně oddělit první stupeň, únikový systém a poté velitelský modul. Druhý stupeň se servisním modulem měly dosáhnout oběžné dráhy společně a setrvat na ni až do zániku v atmosféře. Satelit Pegasus se měl postupně vysunout z útrob servisního modulu a poté rozvinout panely pro testování frekvence dopadů mikrometeoroidů.

Jako při předchozích misích, i tentokrát byla raketa a maketa Apolla vybavena mnoha měřícími přístroji a systémem pro přenos telemetrie. Hlavním zájmem bylo otestování schopnosti rakety Saturn I dopravit náklad na velmi odlišnou oběžnou dráhu než dříve. Další testy se týkaly odhození věže únikového systému a mechanického systému pro rozvinutí detekčních ramen satelitu Pegasus.

Průběh letu

Téměř každý start bývá stižen zpožděními a přerušováním odpočtu a mise A-103 nebyla výjimkou. První zpoždění bylo způsobeno poruchou napájení počítače letové bezpečnosti na Eastern Test Range. Další zpoždění si vyžádalo vynucené vybití a nabití baterií satelitu Pegasus. Poté už vše proběhlo bez problémů a náklad dosáhl požadované oběžné dráhy přibližně deset a půl minut po startu. V čase T+804 sekund se oddělil velitelský modul a o minutu později byl zahájen proces rozvíjení detekčních ramen satelitu Pegasus. Mise byla úspěšná ve všech bodech, i přes drobné poruchy nosiče i nákladu. Satelit měl projektovanou životnost 1188 dní a deaktivován byl 29. srpna 1968.

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Literatura
  • BENSON, Charles D.; FAHERTY, William B. Moonport: A History of Apollo Launch Facilities and Operations. [s.l.]: NASA, 1978. Dostupné online. Kapitola Chapter 10 - Saturn I Launches (1962 - 1965). (anglicky)
  • BILSTEIN, Roger E. Stages to Saturn: A Technological History of the Apollo/Saturn Launch Vehicles. [s.l.]: NASA, 1980. Dostupné online. ISBN 0-16-048909-1.
  • MORSE, Mary L.; BAYS, Jean K. The Apollo Spacecraft A Chronology - Volume 2. Washington, D.C.: NASA, 1976. Dostupné online. Kapitola Defining Contractual Relations. (anglicky)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku A-103 (SA-9) na anglické Wikipedii.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.