10,5cm hrubý kanón vz. 35

10,5cm hrubý kanón ve Vojenském technickém muzeu v Lešanech

Hrubý kanón byl vyvíjen Vojenským technickým a leteckým ústavem od roku 1927. Jeho schválená podoba byla v roce 1931. V roce 1933 Ministerstvo národní obrany (MNO) objednalo ve Škodových závodech prototyp s dodáním v do konce listopadu 1934. Po náročných zkouškách a odstranění nedostatků byl zaveden do výzbroje armády pod označením 10,5cm hrubý kanón vz. 35 v roce 1935.[1] Zbraň produkoval tradiční výrobce českých kanónů a houfnic firma Škoda Plzeň. Po rozbití Československa byly kanóny vz. 35 ukořistěny Německem a zařazeny do výzbroje Wehrmachtu pod označením 10,5 cm K 35 (t). Mimo to byly tyto moderní a úspěšné zbraně dále vyráběny v Protektorátu Čechy a Morava i za německé okupace. Třicet šest kusů kanónů, které zůstaly v roce 1939 na Slovensku, byly přijaty do výzbroje slovenské armády.[2] Děla používala i jugoslávská armáda pod označením M.36 a kusy ukořistěné po porážce Jugoslávie převzal Wehrmacht jako 10,5 cm Kanone 339 (j).

10,5cm hrubý kanón vz. 35 byl kanón, který byl schopen přímé střelby na jakékoliv pozemní cíle.[1] Jako munice se používal: ostrý nárazový granát vz. 35, časovací granát a polopancéřový granát. Kanón byl opatřen pancéřovým štítem, měl robustní pneumatiky, jeho součástí byla i odpojitelná kolesna určená k přepravě zbraně za tahačem. Jeden kus kanónu se nachází ve sbírkách Vojenského technického muzea v Lešanech.

• Hmotnost: 4200 kg
• Délka: 4,4 m
• Ráže: 105 mm
• Přeprava: mototrakce
• Odměr: −6° až +42°
• Náměr: 50°
• Rychlost střelby: 8 ran/min
• Úsťová rychlost: 730 m/s
• Maximální dostřel: 18 100 m
• Hmotnost náboje: 18 kg

• Československo Československo
• Slovensko Slovensko
• Německá říše Německá říše
• Jugoslávie
• Litva Litva (dodány pouze čtyři kusy z 24 objednaných, zbytek dodávky pozastaven po anexi země Sovětským svazem)