Přesýpací hodiny

Přesýpací hodiny je typ hodin, které pro měření času využívají pohyb písku způsobený zemskou přitažlivostí. Skládají se ze dvou skleněných baněk umístěných nad sebou a spojených úzkým hrdlem. Písek z horní baňky se postupně přesýpá do spodní baňky. Jakmile je horní baňka prázdná, uplyne měřený časový úsek; pro další měření se hodiny se musí obrátit.

Přesýpací hodiny v dřevěném stojanu, odměřující jednu hodinu

Historie

Soudí se, že princip přesýpacích hodin byl znám v Asii již dlouho před počátkem našeho letopočtu, zmínky o hodinách, pravděpodobně pískových, pocházejí z doby Archimédovy (tj. 3. století př. n. l.). Antický Řím sice znal sklo, ale velké množství nečistot způsobovalo, že bylo neprůhledné, tedy pro výrobu přesýpacích hodin nepoužitelné.[1]

První možné zobrazení přesýpacích hodin je na sarkofágu datovaném okolo roku 350 n. l., představujícím svatbu Pélea a Thetis. Sarkofág byl objeven v Římě v 18. století. Předmět, který drží Morfeus v ruce, byl po objevu studován a považován za přesýpací hodiny. Archeologická studie však prokázala, že spodní část sarkofágu byla restaurována v době, kdy byl palác Mattei (v jehož zdech bylo zobrazení nalezeno) stavěn.[2]

Přesýpací hodiny představovaly jednu z mála spolehlivých metod měření času při mořeplavbě, takže se má obecně zato,[zdroj?] že byly používány již v 11. století, kdy pomáhaly společně s magnetickým kompasem navigovat lodě.

Nicméně důkazy o existenci přesýpacích hodin pocházejí až ze 14. století, díky obrazu z roku 1328 malíře Ambrogia Lorenzettiho. Nejstarší psaná zmínka pochází z téhož období. Od 15. století se již přesýpací hodiny používaly v nejrůznějších odvětvích, na moři, v kostele, v průmyslu či v gastronomii. Byly prvním spolehlivým, opakovaně použitelným a poměrně přesným měřidlem času.

Galerie
  • Údajné vyobrazení přesýpacích hodin (okolo 350 n. l., detail v pravém dolním rohu)
  • Ambrogio Lorenzetti: Nejstarší známé vyobrazení přesýpacích hodin (1328)

Poznámka

Unicode má pro přesýpací hodiny speciální znak ⌛ (U+231B)

Reference
  1. MICHAL;, Stanislav. Hodiny (od gnómonu k atomovým hodinám). Praha: SNTL, 1980. (dostupné online v NK ČR) Dostupné online. Kapitola Pískové hodiny, s. 61–62.
  2. Hour glass connection. La vaca ceda desconfiada [online]. 2014-11-02. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.