Žilní návrat

Žilním návratem se rozumí návrat krve z žilního řečiště tělního krevního oběhu do pravé předsíně, který probíhá periodicky v průběhu každého srdečního cyklu. Zabezpečuje tím pravidelný koloběh krve mezi plicním a velkým (tělním) krevním oběhem. Na procesu žilního návratu se podílí několik aktivních i pasivních mechanismů.

Mechanismy žilního návratu

První dva zvyšují tlak ve venulách a malých a středně velkých žilách, poslední dva snižují tlak ve velkých žilách blízkých pravé síni a přímo v pravé síni.

Činnost levé komory

Systolická činnost levé komory je tak silná, že arteriální tlak je schopen přes arterioly a kapiláry silově působit na tok krve ve venulách, které jsou na začátku venosní soustavy. Venóznímu tlaku přidává přibližně 15 mm Hg.[1] Latinský název pro tento mechanismus je vis a tergo („síla zezadu“).

Svalová pumpa a arterie

Na mnoha místech mají žíly chlopně, které brání zpětnému toku krve. Pohyb krve z jednoho úseku mezi dvěma chlopněmi do dalšího úseku bližšího srdci zabezpečují svaly, které svými aktivními stahy tlačí na žíly z okolí. Přispívají i arterie, které svými pulsacemi působí stejně jako svaly. (Arterie se mohou podílet na žilním návratu, protože v končetinách se vyskytuje několik společných tepenno-žilních svazků). Celkově má tento mechanismus největší význam v dolních končetinách a úplně největší pochopitelně při chůzi.

Nitrohrudní a břišní tlak

Podtlak v pohrudniční dutině se neuplatňuje jen při vnějším dýchání při nádechu, ale i při žilním návratu. Při nádechu se žíly v hrudníku rozšiřují (tlak v nich se snižuje), při výdechu se smršťují (tlak v nich se zvyšuje). Navíc při nádechu se bránice vyklene v podélné ose těla do břišní dutiny, čímž v ní vznikne naopak přetlak, který stlačuje břišní žíly. Účinek břišního tlaku je obdobný svalové pumpě.

"Sací účinek komorové systoly"

Ve fázi isovolumické kontrakce srdeční systoly se činností obou komor celé srdce smršťuje (podélná osa srdce se zkracuje). To udržuje tlaky v obou síních na hodnotách tlaku blízkých nule. Takto vzniklý podtlak vůči žilám umožňuje pasivní nasávání krve do síní.

Žilní návrat při stání

Při stání působí na žíly dolních končetin nepříznivě hydrostatický tlak. Hromadění krve v dolních končetinách (až 400 ml)[1] snižuje celkovou úroveň žilního návratu, snižuje se dodávka plicnímu oběhu a z něj dodávka do levé komory. Následně se sníží celkový minutový objem srdeční (množství přečerpané krve za minutu). Tyto nepříznivé důsledky kompenzuje orthostatický reflex, který úměrně navýší srdeční frekvenci a periferní odpor. Pokud i tak je úroveň žilního návratu kriticky nízká, může dojít až ke ztrátám vědomí (mdlobám). (Nadměrné městnání krve v dolních končetinách má také neblahý vliv pro vznik varixů a místních otoků.)

Reference
  1. Silbernagl, S. a kol.: Atlas fyziologie člověka, Grada Publishing, 3.české vydání, Praha 2004. s.204

Použitá literatura
  • Bravený, P. a kol.: Poznámky k přednáškám z fyziologie 1.díl, H + H, 2.přepracované vydání, Jinočany 1992. ISBN 80-85467-60-7.
  • Silbernagl, S. a kol.: Atlas fyziologie člověka, Grada Publishing, 3.české vydání, Praha 2004.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.