Žižkova hrušeň (Rabí)

• GPS: 49°16'45"N, 13°37'5.7"E (poloha hradu Rabí)

Po léta se v kraji držela tradice vysazovat novou hrušeň na místě zániku té původní. Konkrétně jde o místo západně od hradu pod kopcem Líšná[1], ale pověsti v tomto nejsou jednotné. Mluví o hrušni u brány hradu nebo v poli, ale podle výzkumů stála na prvním hradním nádvoří.[2] Zda šlo právě o ten pověstný strom, nebo bylo hrušní víc, nebo strom a Žižkův osud vůbec nesouvisely, známo není.

V dubnu 1420 Žižka poprvé zaútočil na hrad Rabí. Místní považovali hrad za nedobytný, proto do něj před útokem ukryli všechny světské i církevní poklady. Husité vypálili některé budovy, příkop vyplnili slámou a chrastím, dostali se na nádvoří a přemohli osádku hradu. Sedm kněží a mnichů prý bylo vrženo do ohně a zdálo se, že podobně skončí i rodina Půty Švihovského z Rýzmberka, které hrad patřil. Žižka je ale ušetřil, nechal spálit jen cennosti ukryté v hradu - jako kořist si ponechal pouze výzbroj a výstroj.[3]

Když husité odtáhli, nechal Jan z Rýzmberka hrad opravit a chystal plány proti Žižkovi. V červenci 1421 se proto Žižka na Rabí vrátil. Dál se pověsti liší:

Podle jedné verze stál Žižka u hradní brány pod hrušní, když velitel hradu Přibík Kočovský vystřelil šíp, který proletěl otevřeným hledím Žižkovy helmy a připravil ho o oko.[3]

Další verze mluví o tom, že se Přibík trefil do hrušně, ze které se odštípla tříska, která Žižku o oko připravila.[4]

Jiná varianta pověsti posouvá hrušeň s Žižkou do pole dále od hradu a nezmiňuje Přibíka Kočovského, jen náhodný šíp, který se do hrušně zabodl a vyštípl z ní onu pověstnou třísku.[3]

Některé pověsti ještě pokračují a mluví o marném léčení Žižky v Praze, jiné rozvádějí osudy brány, u které se tragédie stala. Brána byla nazvána Žižkovou, ten pod ní byl údajně pohřben (historicky neprokázané a nepravděpodobné)[3] a roku 1770, když lidé rozebírali hrad Rabí na stavební materiál pro vlastní potřebu a dostali se až na bránu, spadl údajně na jednoho z opovážlivců velký kamen, který ho zabil. Tradovalo se, že to byla pomsta osudu za Žižkovo oko, nebo snad čin ducha samotného Žižky, který se v okolí brány zdržoval.[4]

Výjev (jedné verze pověsti) byl zachycen v obraze umístěném na hradní bráně, pod nímž nechyběl „autentický“ dialog mezi Přibíkem a Žižkou (rovněž historicky nedoložený a nepravděpodobný):

Hrad Rabí, celkový pohled na hrad a přilehlou obec

Žižka neuposlechl a Přibík vystřelil. Ke hradu Rabí se vážou i jiné pověsti - O bezedné studni, nebo O opičí dani.

• Žichovická lípa