Žežulka (usedlost)

Žežulka je usedlost v Dolní Šárce v údolí Šáreckého potoka evidovaná jako kulturní památka od roku 1958 s evidenčním číslem ÚSKP 41179/1-1937, katalogové číslo 1000153283.[1]

Usedlost Žežulka
Poloha
AdresaDejvice, Česko Česko
UliceV Šáreckém údolí
Souřadnice50°7′7,88″ s. š., 14°22′56,94″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky41179/1-1937 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolní Šárka

Osada Dolní Šárka se rozprostírala v hlubokém údolí Šáreckého potoka, který pramení jako Litovický potok poblíž obce Jeneč. Teprve po vývěru z Libockého rybníka se nazývá Šárecký potok. Na potoce v minulosti stálo několik mlýnů. Řada dnešních usedlostí vyrostla z původních viničních stavení a byla přeměněna v letohrádky. To je také případ Žežulky (Praha 6, Dejvice čp. 79, V Šáreckém údolí 42).[2]

Turistický rozcestník v Dolní Šárce

Historie

Nejstarší zmínka o vinici je ve viničních knihách z roku 1563. Vinice vznikla spojením tří samostatných vinic tří majitelů. V roce 1600 jejím jediným majitelem byl novoměstský měšťan Jakub Žežul, odtud pramení pojmenování usedlosti. Usedlost koupil od Štěpána Rybáře, který ji postavil jako viniční dům s velkým lisem a rozsáhlou vinicí (více než 12 strychů, což je asi 3,5 ha) od Jakuba Kyperského.[3]

V roce 1627 prodal Jindřich Žežule vinici bernímu úředníkovi Pražského hradu Viktorinu Ferdinandu Domažlickému.

V letech 1651-1674 byl majitelem svobodný pán Engl z Englflussu. V té době již existoval vedle vinice obytný dům a hospodářské stavení. Po jeho smrti vše zdědila vdova baronka Englová, rozená Vratislavová z Mitrovic. Ta již roku 1708 prodala objekt opatu kláštera sv. Mikuláše na Starém Městě Pražském Mauru Roučkovi, vlastnil ji až do roku 1737. Purkrabství s nákupem souhlasilo jen za podmínky, že se vinice nestane klášterním majetkem. Za doby vlastnictví opata Roučka byla zřízena viniční kaple pro konání bohoslužeb zasvěcená sv. Isidoru. V roce 1637 objekt koupil novoměstský měšťan Leopold Kveistr.

Od roku 1762 patřila usedlost rodině Miňovských dalších sto let.[3] V roce 1784 náležela k Žežulce půda o rozloze 9,5 jitra, z toho třetinu tvořily vinice.

Architektonické řešení

Dnešní podobu usedlosti navrhl kolem roku 1874 J. V. Staněk jako nájemní dům s malými byty a bohatým architektonickým členěním (křídla různé výšky, věž, terasa se schodištěm). Původní viniční domek byl zcela ukryt uvnitř stavby. Hlavní obytná budova je zajímavým příkladem bohatě členěné romanticko-eklektické architektury s křídly různé výšky. Z půdorysně i výškově poměrně složité zástavby vystupuje zčásti dvoupatrová, zčásti třípatrová věž. Střechy jsou sedlové. Objekt je částečně podsklepen a navazuje na něj terasa se schodištěm.

Součástí areálu je samostatně stojící přízemní domek bývalého hostince (asi také z roku 1874, v roce 1913 v něm byl upraven sál) s polovalbovou střechou orientovaný podélně k ulici. Před hlavní průčelí předstupuje dřevěná veranda se sedlovou stříškou. Tento objekt podsklepen není

Severně navazuje rozsáhlá zahrada ohraničená kamennou ohradní zdí.

Vlevo z ulice od vstupu do areálu je dochovaný litinový vodovodní stojan.[1]

Výletní hostinec

Dnešní vzhled budovy pochází z této radikální přestavby z poslední čtvrtiny 19. století, při níž byla přistavena pravá část. Po této přestavbě byl využíván jako známý a oblíbený výletní hostinec, vyhledávaný byl např. při pražských Matějských poutích.

Současné využití

Objekt byl v posledních letech rekonstruován a slouží k bydlení. Přízemní domek bývalého hostince je tč. bez využití, dříve býval využíván také jako ateliér.

Reference
  1. usedlost Žežulka - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-12-15]. Dostupné online.
  2. STAŇKOVÁ, Jaroslav; HURIN, Martin; STANĚK, Jaroslav. Pražské zámky, zámečky a usedlosti. 1. vyd. Praha: Academia, 2008. 261 s. ISBN 978-80-200-1613-3. S. 176.
  3. POLÁK, Milan; BRONCOVÁ, Dagmar. Praha 6 křížem krážem. 1. vyd. Praha: MILPO MEDIA, 2002. 191 s. ISBN 978-80-87040-22-5. S. 347–348.

Literatura
  • KUČA, Karel. Města městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl 5 Par-Pra. 1. vyd. Praha: Libri, 2002. 671 s. ISBN 80-7277-039-X. S. 530.
  • POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. Praha: Panorama, 1985. 469 s. S. 393.
  • POLÁK, MIlan; BRONCOVÁ, Dagmar. Praha 6 křížem krážem. 1. vyd. Praha: MILPO MEDIA, 2002. 191 s. ISBN 978-80-87040-22-5. S. 347–348.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.