Žabinkaŭský rajón

Žabinkaŭský rajón (bělorusky Жабінкаўскі раён, ukrajinsky Жабинківський район, rusky Жабинковский район) je územně-správní jednotkou na západě Brestské oblasti v Bělorusku. Administrativním centrem rajónu je město Žabinka (bělorusky Жабінка, rusky Жабинка).

Žabinkaŭský rajón
Жабінкаўскі раён
Žabinkaŭský rajón (zeleně) na mapě Brestské oblasti

znak

vlajka
Geografie
Hlavní městoŽabinka
Statusrajón
Souřadnice52°12′6″ s. š., 24°1′18″ v. d.
Rozloha684,17 km²
Časové pásmoUTC+3
Obyvatelstvo
Počet obyvatel25 031 (2009)
Hustota zalidnění36,6 obyv./km²
JazykBěloruština — 53,33 %,
a ruština — 43,55 %
Národnostní složeníBělorusové — 88,6 %,
Rusové — 5,52 %,
Ukrajinci — 4,31 %,
ostatní — 1,57 %
Správa regionu
Nadřazený celekBělorusko
MěnaBěloruský rubl (BYR)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Rajón zaujímá rozlohu přibližně 684 km², čímž je nejmenším rajónem v Brestské oblasti. Hraničí s Brestským rajónem na západě, s Kamjaněckým rajónem na severu, s Kobrynským rajónem na východě a s Malaryckým rajónem na jihu.

Rajón leží v horní části řeky Muchavec. Jeho území je mírně lesněné. Severní část rajónu se nachází na Prybužanské rovině s maximální nadmořskou výškou do 200 metrů, zatímco jižní část leží v nižší nadmořské výšce Brestského Polesí s maximální výškou 150 metrů.

Historie

V roce 1319 se rajón stal součástí Litevského velkoknížectví. Od roku 1921 do září 1939 byla začleněna do Druhé Polské republiky, konkrétně rajón ležel v Poleském vojvodství. Během druhé světové války (1939—1945) byla v rajónu aktivní Zemská armáda.

Rejon byl původně založen dne 15. ledna 1940, ale dne 8. srpna 1959 byl zrušen. Ve svých současných hranicích byl znovu obnoven byl 30. července 1966.

Doprava

Rajónem prochází silniční komunikace E30: Brest (Kazlovičy) — hranice Ruské federace (Rjeďki), R7: Kamjaněc — Žabinka — Fjedźkavičy, R102: Vysokaje — Kamjaněc — Kobryn, R104: Žabinka — Kobryn.

Administrativní členění

Rajón je rozdělen do 8 vesnických rad (selsovětů): Azjacký, Žabinkaŭský, Kryŭljanský, Leninský, Rakitnický, Scjapankaŭský, Chmjelěŭský a Jakaŭčycký selosvět.

Sídla
  • Azjacký selsovět: obce Azjaty, Barancy, Barany, Hatča, Pjeralu'mje, Staroje Sjalo, Syčova, Tamaški, Cjeljaki, farmy Liski, Mjelniki
  • Žabinkaŭský selsovět: obce Zdzitava, Zjeljenkaŭščyzna, Kurpičy, Navasady, Naharany, Pučišča, Pšanai, Salějki, Sjeňkavičy, Scjabrova, Ščehliki
  • Kryŭljanský selsovět: obce Bahny, Baljaŭščyna, Bajary, Vjalikija Sjachnovičy, Harelki, Hlybokaje, Hrycevičy, Kardy, Kryŭljany, Mažejki, Macijevičy, Novyja Dvory, Sjemjenaŭcy, Chaňki, Šadzi, farma Karaňova
  • Leninský selsovět: osada Leninski, obce Bahdany, Busni, Vulka, Jožyki, Myščycy, Rahozna, Filipavičy, Chadasy, Čyžeŭščyna, Šaluch
  • Rakitnický selsovět: obce Bulkova, Dzjahli, Zadzjerc, Zamošany, Pjatrovičy, Rakitnica, Stryhaněc, Fjedzkavičy, farma Stryhaněckija Busni
  • Scjapankaŭský selsovět: obce Alizaraŭ Staŭ, Arepičy, Vjarchi, Horki, Hrabaŭcy, Žy-cin, Kanatopy, Lojki, Malyja Sjachnovičy, Měljašy, Padrečča, Paljavajam Rečyca, Naljezniki, Sjeliščy, Scjapanki, Chmjaljoŭka, Špitali
  • Chmjelěŭský selsovět: obce Bahdzjuki, Dzjaměničy, Ljasoty, Padljessje, Rački, Rudka, Sakalova, Saki, Sjelišča, Chmjeljeva
  • Jakaŭčycký selosvět: obce Aharodniki, Babry, Barzdzily, Vandalin, Vježki, Vjalikaja Jakaŭčycy, Zaluzzje, Malyja Jakaŭčycy, Pancjuchi, Pruska, Sviščy, Staŭpy

Pamětihodnosti
  • Chmjeljevský spaso-preobraženský klášter v obci Chmjeljeva

Slavní rodáci
  • Juljan Famič Kračkoŭski (Юльян Фаміч Крачкоўскі, 1840–1903) — folklorista, etnograf, historik, pedagog, místní historik

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Жабінкаўскі раён na běloruské Wikipedii.


Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.