Žďár nad Sázavou 3

Žďár nad Sázavou 3 - Stalingrad je místní část města Žďáru nad Sázavou bez vlastní samosprávy.

Žďár nad Sázavou 3
Sídliště Stalingrad, Brodská ulice
Lokalita
Charakterměstská čtvrť
ObecŽďár nad Sázavou
OkresŽďár nad Sázavou
KrajKraj Vysočina
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°33′52″ s. š., 15°55′50″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel5 261 (2011)[1]
Katastrální územíMěsto Žďár (19,84 km²)
PSČ591 03
Počet domů399 (2011)[1]
Žďár nad Sázavou 3
Další údaje
Kód části obce412821
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čtvrť vznikla jako obytné zázemí pro zaměstnance nově vzniklých Žďárských strojíren a sléváren (ŽĎAS) – založených v roce 1952. Byla zvolena lokalita s páteřní komunikaci, vycházející z města směrem na Havlíčkův Brod, která dříve nesla jméno Ptáčkův kopec.

Hlavní, překotný stavební ruch zde probíhal v letech 1950–1960. Nejstarší zástavbou je 32 domků tzv. Dagmarků z roku 1950. Název vznikl zkomolením názvu montovaných domků Danmark, určených pro jednu generaci.

Hlavní charakter daly čtvrti cihlové domy ve stylu socialistického realismu. První jednoduché bloky vyrostly na ul. Revoluční (původně s číslováním Stalingrad 1–6). Podél tehdejší třídy Pionýrů (dnes ul. Brodská) byla postavena řada bloků s malometrážními byty, tzv. Svobodárny. Kvůli svým nepřizpůsobivým obyvatelům si celá čtvrť vysloužila špatnou pověst. Bytové domy na ul. Komenského byly údajně – na rozdíl od dělnických částí – určeny inženýrům a stranickým funkcionářům ze ŽĎASu, proto dostaly lidový název Pánov.[zdroj?!]

V části „U Věžičky“ tvoří několik dvorů a společně s architektonickými prvky historických slohů jim dodávají alespoň určitou osobitost. V posledních letech[kdy?] většina z nich prošla opravami. Při zateplování a instalaci betonových lodžií tento soubor přichází o římsy, sgrafita a mění se i původní barevná jednota.

V 50. letech 20. století bylo toto socialistické „horní město“ vybaveno jako samostatná jednotka s poštou, kinem[zdroj?], kulturním zařízením (tehdy agitační středisko), knihovnou, lékaři, zubaři, lékárnou atd. Byly zde postaveny budovy jeslí (dnes Dům pokojného stáří), 2 školek, tzv. 2. a 3. základní školy, učiliště ŽĎASu a internátu. Nescházely obchody a restaurace.

V 90. letech 20. století bylo zrušeno nejdříve dospělé, pak i dětské oddělení knihovny, byly uzavřeny zubařské ordinace a zrušeno bylo agitační středisko. Většina dalších institucí a zařízení však je zachována dodnes. Kino Vysočina je jedinou budovou svého druhu ve městě.

Zajímavostí je inercie názvu Stalingrad, který se nadále používá[2][3][4] navzdory novému politickému režimu. Oficiálně název zanikl už v éře socialismu,[zdroj?] ale nebyl nahrazen jiným. Oficiální název čtvrti Žďár 3 funkčně nedostačuje.[zdroj?] Sídliště s názvem Stalingrad byla též v Ostravě (vzorové sídliště Ostrava-Zábřeh – Stalingrad) a v Karviné (dnes Nové Město).

Reference
  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. viz např. Zlata Ptáčková: Po sídlišti Stalingrad se oko kamery rozhlédne v listopadu, Žďárský deník, 21. 8. 2013 („Obyvatelé Stalingradu po kameře volali,“ „Střeženo bude okolí problémové lokality zvané U Věžičky na Stalingradě,“ „Ještě před spuštěním samotné kamery se do terénu ve čtvrti Stalingrad vydají dva romští asistenti prevence kriminality…“
  3. Sídliště Stalingrad začne hlídat koordinátor, Deník.cz, 6. 4. 2011
  4. Hana Mikulincová: Žďárské sídliště Stalingrad stále nemá přechod. Lidé sepsali petici, Český rozhlas, zprávy, 25. 8. 2013

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.