Štramberské uši

Štramberské uši (v minulosti také Uši Tatarských) je cukrářský výrobek z perníkového těsta ve tvaru kornoutu, který se tradičně peče v moravském městě Štramberku a okolí. Obchodní značku Štramberské uši může od roku 2000 nést pouze produkt vyrobený na území města Štramberk. V roce 2006 ve městě působilo osm výrobců s přidělenou licencí. Na počátku roku 2006 získala Česká republika od Evropské komise předběžný souhlas s udělením ochrany zeměpisného označení původu pro tento potravinářský výrobek. Od začátku roku 2007 jsou Štramberské uši prvním českým potravinářským výrobkem, kterému EU tuto ochranu přiznává v rámci standardní procedury.[1]

Štramberské uši
Štramberské uši
Základní informace
Místo původuČesko
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Legenda o původu cukroví
Štramberské ucho

Podle místní pověsti se původ cukrovinky váže k mongolskému tažení v roce 1241, kdy si nepřátelské vojsko rozložilo tábor na úpatí blízkého kopce Kotouč. Podle pověsti místní obyvatelé po noční bouři prokopali hráz rybníka a ležení vytopili. Když voda opadla, našli prý na místě vaky s nasolenýma lidskýma ušima, které Mongolové utínali křesťanům a posílali svému chánovi. Vedle pověstí o oněch bojích s Tatary[2] udržovalo místní obyvatelstvo každoročně ve výroční dny svátku Nanebevstoupení Páně slavné Štramberské poutě,[3] při kterých se pekly perníkové „uši a ruce” (Wallfahrern am Christi Himmelfahrtstage aus Pfefferfuchen gebackene Ohren und Hände verfauft)[4][5][6] či později jen „tatarské uši”.[7] O čemž se poprvé písemně zmínil v roce 1835 Gregor Wolny.[4]

Reference
  1. Brusel začal chránit uši ze Štramberku. Aktuálně.cz. 2007-01-10. Dostupné online [cit. 2017-06-13]. (česky)
  2. Digitální knihovna: Pověst Tatarské uši. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2020-12-17]. Dostupné online. (česky)
  3. Hlídka: měsíčník vědecký se zvláštním zřetelem k apologetice a filosofii. V Brně: Papežská knihtiskárna benediktinů rajhradských, 07.1933, 50(7). s. 256.
  4. WOLNY, Gregor. Die Markgrafschaft Mähren: Prerauer Kreis. [s.l.]: Selbstverl. 564 s. Dostupné online. (německy) Google-Books-ID: tr8AAAAAcAAJ.
  5. Moravia: ein Blatt zur Unterhaltung, zur Kunde des Vaterlandes, des gesellschaftlichen und industriellen Fortschrittes. Brünn: [s.n., 24.02.1848, 11(24). s. 94.. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2020-12-17]. Dostupné online. (česky)
  6. Prerauer Kreis: I. Band. [s.l.]: [s.n.] 556 s. Dostupné online. (německy) Google-Books-ID: w7lhAAAAcAAJ.
  7. KARAS, Josef František. V soumraku: hrst povídek z časů pobělohorských. Praha: B. Kočí, 1925. s. 291.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.