Šibeniční mlýn

Šibeniční mlýn (něm. Galgenmühle) se nachází v Rozprechticích u Dubé v okrese Česká Lípa. Říká se mu též Švihovský mlýn, podle osady, která zde původně byla, a jeho historie má souvislost s tragickou událostí, která inspirovala Karla Hynka Máchu k sepsání básně Máj.

Šibeniční mlýn v Rozprechticích
(Schiffnerův mlýn)
Účel stavby

Původně mlýn, dnes obytný dům.

Základní informace
Výstavbapůvodně 16. století
Přestavba18. a 19. století
Poloha
AdresaRozprechtice, Česko Česko
Souřadnice50°31′38″ s. š., 14°32′50″ v. d.
Šibeniční mlýn
v Rozprechticích
Další informace
Webhttp://galgenmuehle.blogspot.cz/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Mlýn zde patrně existoval již v 16. století. Jako vodní zdroj byla použita říčka Liběchovka. Na skále nad mlýnským náhonem je vytesán letopočet 1528 a má jít údajně o nejstarší dochovanou dataci vodního díla v Čechách. Roku 1774, dne 7. května, došlo nedaleko mlýna, u sochy sv. Prokopa k otcovraždě. Dubský mladík Ignác Schiffner ubil svého otce, který v těch místech měl tehdy chmelnici, a jeho mrtvé tělo svrhl do nedalekého Sviňského dolu (který vede hned vedle mlýna). Celou událost poměrně podrobně popsal ve farní kronice dubské farnosti tehdejší farář Ambrož Glaser. Ten ve zprávě o činu popisuje Ignáce Schiffnera jako „mladíka skromného, dobrého vychování a života bezúhonného“, zároveň v závěru svého textu vyjadřuje přání, aby se na událost rychle zapomnělo.

Kéž napříště lidé nic podobného nezamýšlejí, a kéž se o činu méně slyší. Přál bych si odevzdati tento zločin věčnému zapomenutí, ale brání a překáží tomu kámen a kříž na místě, kde se zločin stal.

—R.D. Ambrož Glaser, Farní kronika Dubá

Tuto událost později slyšel Karel Hynek Mácha. Ten na jejím základě vytvořil děj své nejslavnější básně - Máj.

Mlýn, zahrnující obytnou budovu, mlýnici s náhonem, pilu a vlastní rybník, sloužil svému původnímu účelu ještě ve 30. letech 20. století, kdy je zde uváděno kolo na svrchní vodu. Tehdy zde fungovala také pro potřeby mlýna malá vodní elektrárna. K roku 1930 se jako majitel uvádí J. Bunzmann. Po roce 1945 areál přestal sloužit původnímu účelu a pouze se zde bydlelo. Tak je tomu dodnes.

Odkazy

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.