Šarlota Luisa de Rohan

Princezna Šarlota de Rohan se narodila v Paříži. Jejím otcem byl Karel Julius, kníže de Rochefort, člen rodu Rohanů, který měl před revolucí ve Francii knížecí titul. Její matkou byla Marie-Jindřiška Orleánsko-Rothelinská, potomek spojence Johanky z Arku, Bastarda orleánského, jehož legitimní dědicové, vévodové z Orleáns-Longueville, vymřeli v roce 1694 a zůstala po nich pouze rothelinská linie.

Údajně se dne 18. února 1804 v Bádensku tajně provdala za vévodu d'Enghien.[1] Než byl jakýkoli takový sňatek veřejně uznán, dne 21. března 1804 byl vévoda unesen a popraven francouzskými jednotkami na příkaz císaře Napoleona, což byl čin, který šokoval Evropu a nakonec vyhladil rod Condé, protože byl jediným mužským dědicem této kadetské větve francouzské královské rodiny. Šarlota nikdy nebyla francouzskou královskou rodinou oficiálně uznána jako vdova po vévodovi z Enghienu, ani jako émigrés, ani během restaurace rodů Bourbonů a Orléans, a zemřela v Paříži, aniž by se znovu provdala ve věku 73 let.

Šarlota byla neteří kardinála de Rohan, jehož hanba v náhrdelníkové aféře pomohla připravit půdu pro francouzskou revoluci. Byla také příbuzná s Viktorií de Rohan, vévodkyní de Montbazon, a za vlády Ludvíka XVI. a Marie Antoinetty guvernérkou dětí Francie.

• 
  Ludvík-Antonín, vévoda z Enghienu
• 
  Erby Batildy jako vévodkyně bourbonské, kněžny z Condé, matky Ludvíka de Bourbon-Condé, vévody d'Enghien
• 
  Erb rodu Rohanů