Řezník

Řezník je osoba zabývající se porážkou, bouráním a porcováním jatečných zvířat, dále pak zpracováním a úpravou jejich masa a vnitřností. Řezník užívá pracovní nástroje, jimiž jsou nejčastěji nůž, palice, sekera – širočina, dnes také motorová pila.

Řezník při práci

Prodejna, ve které řezník prodává maso a další zboží (zejména uzeniny), se nazývá řeznictví. Příbuznou profesí je uzenář.

Historie

První zmínky o řeznickém povolání a výrobě uzenin pocházejí od Galů.

Ve středověké Evropě se řezníci ve městech sdružovali do cechů a jejich znakem byla sekera – širočina. Čeští řezníci mívali ve znaku kráčejícího českého korunovaného lva se širočinou v tlapách. Cech řezníků v Praze byl prvním ze všech, byl založen roku 1312.

Konec tradičního řemesla se datuje do 50. až 60. let 20. století, pozdější řeznická výroba se soustředila do masokombinátů.[1]

Odkazy

Reference

Kubásková, Lucie: Řeznicko-uzenářské řemeslo v 50. letech 20. století. In: Prameny a studie, zemědělství a 50. léta. Národní zemědělské muzeum Praha, č. 41, 2008, s. 31-46.

Literatura

Radoš, Josef: Řezníci a uzenáři ve světle věků. Agral Praha, 2006. 223 s., ISBN 80-239-5954-9

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu řezník na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo řezník ve Wikislovníku
Téma Řezník ve Wikicitátech
Národní soustava povolání: Řezník a uzenář na nsp.cz

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] Kubásková, Lucie: Řeznicko-uzenářské řemeslo v 50. letech 20. století. In: Prameny a studie, zemědělství a 50. léta. Národní zemědělské muzeum Praha, č. 41, 2008, s. 31-46.