Řetěznatky

Řetěznatky mají měkké tělo jednoduché stavby. Nervovou soustavu tvoří dva páry nervových provazců, častá je přítomnost statocysty. Ústní otvor je umístěn vpředu, navazuje na něj jednoduchý hltan a jednoduché střevo. Vyvíjí se pouze jedna protonefridie.

Pohlavní orgány jsou nepárové. Samčí gonopor má vývod na hřbetní straně živočicha, což je pro ploštěnce neobvyklé. Samičí rozmnožovací soustava postrádá obvyklé kanálky a přidružené struktury, které se vyskytují u jiných ploštěnců. Spermie jsou nepohyblivé, nebičíkaté. Často se objevuje nepohlavní rozmnožování pomocí příčného dělení, přičemž jednotliví jedinci zůstávají navzájem spojení v řetězci, dokud nedorostou natolik, aby mohli přežít samostatně (což skupině vyneslo i jméno).[1]

Řetěznatky jsou vodní, bentičtí živočichové. Většina z nich žije ve sladkých vodách, obvykle jsou velmi hojné v bažinách, rybnících, potocích a vlhkých suchozemských biotopech. Malý počet druhů žije v moři.[2] Některé řetěznatky, jako rod Stenostomum, mají schopnost se encystovat, a tak přežít vysychání stanoviště.[3]

Potrava většiny řetěznatek se skládá z drobných bezobratlých živočichů a řas, které zachycují z vodního sloupce.[4] Příslušníci rodu Paracatenula však zcela postrádají trávicí soustavu, výživu jim zajišťují chemoautotrofní symbiotické bakterie.[5][6]