Řízení letového provozu České republiky
Řízení letového provozu České republiky, státní podnik (ŘLP ČR, s.p.)[2] je český státní podnik pověřený státem (viz Chicagská úmluva, ICAO) k poskytování „letových provozních služeb“ (Air Traffic Services) – ve vzdušném prostoru (airspace) nad územím České republiky.
Řízení letového provozu České republiky | |
---|---|
Základní údaje | |
Právní forma | státní podnik |
Datum založení | 1. ledna 1993 |
Adresa sídla | Navigační 787, Jeneč, 252 61, Česko |
Souřadnice sídla | 50°5′12,48″ s. š., 14°11′58,56″ v. d. |
Charakteristika firmy | |
Provozní zisk | 96,5 mil. Kč (2019)[1] 415,2 mil. Kč (2018)[1] |
Výsledek hospodaření | 178,5 mil. Kč (2019)[1] 302,6 mil. Kč (2018)[1] |
Celková aktiva | 7,6 mld. Kč (2019)[1] 7,3 mld. Kč (2018)[1] |
Vlastní kapitál | 6 mld. Kč (2019)[1] 6,1 mld. Kč (2018)[1] |
Zaměstnanci | 1 004 (2019)[1] |
Identifikátory | |
Oficiální web | www |
IČO | 49710371 |
LEI | 31570010000000054512 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Fungování
Jejími hlavními nástroji řízení je „letecká pevná telekomunikační služba“ (Aeronautical Fixed Telecommunication Network), „letecká pohyblivá telekomunikační služba“ a „letové provozní služby“.
Piloti pohybující se v informační oblasti (FIR) (FIR Praha je tvořena hranicemi ČR) slyší pokyny ŘLP hlavně na radiových frekvencích oblastní služby řízení (ACC), letadla provádějící přiblížení na přistání se spojují s přibližovací službou řízení (APP) a letadla v těsné blízkosti letišť a na letištích se spojují s TWR (tower, řídící věž). Jde o tzv. služby ATS, Letové provozní služby, jejichž výkonní představitelé jsou ATCOs (Air Traffic Controllers) řídící letového provozu.
Nástroje pro sledování polohy jsou primární přehledový radar PSR – pracuje s přímými radarovými odrazy a sekundární přehledový radar SSR – pomocí dotazovače (interrogator) spolupracuje s S módovým odpovídačem (transponderem) umístěným na palubě letadel.
Řídící letového provozu řídí také pohyb letadel na letištní pohybové ploše (Movement Area), která sestává z odbavovací plochy (Apron) a provozní plochy (Manoeuvring Area), která sestává z RWY (Runway(s), VPD – vzletová a přistávací dráha/hy) a TWY (Taxiways) – pojížděcí dráhy.
Letiště, letištní budovy, letištní plochy a radionavigační příslušenství bylo v majetkové správě jiné organizace než ŘLP, a sice České správy letišť.
V únoru 2007 zahájilo provoz IATCC Praha (Národní Integrované středisko řízení letového provozu), v Jenči, kde je kromě administrativního zázemí podniku umístěna služba oblastního řízení a přibližovací služba, které předtím sloužily v Technickém bloku (budově TWR Ruzyně). Slovo "integrované" mělo značit sloučení sídla civilní a vojenské služby řízení, k čemuž ale dosud nedošlo.
Ekonomické výsledky
Více než 90 procent tržeb podniku je tvořeno příjmy z poplatků za navigační služby ve vzdušním prostoru nad ČR.[3] Hospodářský výsledek před zdaněním se v posledních letech pohyboval následovně:
- 2013: 508 milionů Kč
- 2014: 536 milionů Kč
- 2015: 407 milionů Kč
- 2016: 479 milionů Kč
- 2017: 484 milionů Kč
- 2018: 369 milionů Kč
- 2019: 239 milionů Kč
- 2020: -1 556 milionů Kč
Odkazy
Reference
- Řízení letového provozu České republiky: výroční zpráva. 2020. Dostupné online. [cit. 2021-04-23]
- Úplný výpis z obchodního rejstříku Řízení letového provozu České republiky, státní podnik (ŘLP ČR, s.p.), A 10771 vedená u Městského soudu v Praze. justice.cz [online]. Ministerstvo spravedlnosti České republiky, 2021-11-26 [cit. 2021-11-26]. Dostupné online.
- BERNÁTH, Michal. Stamilionová „kapsa“ nad Českem. Lidové noviny. 2019-10-19, roč. 32, čís. 243, s. 3.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Řízení letového provozu České republiky na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky