Ħaġar Qim

Ħaġar Qim (vyslov chadžar im[1]), psáno také Hagar Qim, patří k nejznámějším megalitickým chrámům na Maltě; vykopán a částečně opraven byl postupně v letech 1839–1909. Datuje se do tzv. tarxienské fáze (přibližně 3600–2500 př. n. l).[2] Areál je tvořen celkem 4 chrámy: největší, centrální (symbol celého komplexu) je uprostřed, orientovaný svou nejdelší osou z jihozápadu na severovýchod; ostatní jej v půlkruhu ze severu obklopují.

Hlavní vchod do centrálního chrámu komplexu v Ħaġar Qim (pohled z jihovýchodu)

Popis
Plánek komplexu (nejmenší chrám, velmi špatně dochovaný, není zobrazen)

Chrámový komplex se nachází na jižním pobřeží ostrova Malta, na svahu mírně spadajícím k moři, oproti malému ostrůvku Filfla. Přibližně o 300 metrů dále k moři se nachází další megalitický chrám Mnajdra. Oba chrámy se nalézají v zcela nezastavěné, opuštěné části ostrova, což zvyšuje jejich působivost (oproti uprostřed města ležícímu Tarxienu). Všechny chrámy jsou zbudovány (stejně jako i ostatní na Maltě) z mohutných monolitických ortostatů, kladených užší stranou vedle sebe (stěny) anebo naležato, širší stranou na sebe (překlady vchodů, popř. vrcholová zakončení stěn – náběhy přečnělkových kleneb?).

V centrálním, nejlépe dochovaném a nejmonumentálnějším chrámu se na jeho severovýchodním nároží nalézá vůbec největší monolit, jaký kdy byl použit na megalitických maltských stavbách: vysoký 3 metry a dlouhý přes 6 metrů váží, odhadem, kolem 57 tun! Jiný monolit měří na výšku cca 5,2 metru.

Bylo zde nalezeno větší množství sošek tzv. tlustých kněžek/dam (anglicky fat ladies), z nichž nejznámější je Venuše maltská. Značná část těchto typických sošek je však nejasného pohlaví.[3]

Další dva chrámy, poměrně velký severní (nejstarší ze všech) a menší severovýchodní, jsou rovněž v dobrém stavu. Nejhůře se dochoval nejmenší z chrámů, situovaný na severozápad od hlavního.

Literatura
  • FREEDEN, Joachim von. Malta und die Baukunst seiner Megalith-Tempel. Darmstadt: Wiss. Buchges., 1993. ISBN 3-534-11012-9. (německy)
  • VANÍČEK, Zdeněk. Neolitické chrámy. Lidé a Země. Leden 1996, roč. 45, čís. 1, s. 38–41. ISSN 0024-2896.

Poznámky
  1.  Maltská výslovnost: [ħadʒar ˈʔiːm]
  2. při datování megalitických památek na Maltě dochází k velkým rozdílům v údajích
  3. Evans, J. D. Segreti dell'antica Malta. [s.l.]: [s.n.], 1961. (anglicky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.