Ču Piao

Ču Piao
	korunní princ
Úplné jméno	Ču Piao (朱標)
Chrámové jméno	Sing-cung (兴宗)
Posmrtné jméno	Kang chuang-ti (康皇帝)
Tituly	korunní princ království Wu (od 1364); korunní princ říše Ming (od 1368)
Narození	10. říjen 1355
	Tchaj-pching, An-chuej
Úmrtí	17. květen 1392
Pohřben	Nanking, září 1392
Nástupce	Ču Jün-wen
Manželka	paní Čchang (posmrtně císařovna Siao-kchang)
	paní Lü (od 1398 císařovna Lü)
Potomci	Ču Siung-jing, kníže Jü z Chuaj; Ču Jün-wen, (císař Ťien-wen; Ču Jün-teng, kníže z Wu; Ču Jün-ťien, kníže z Cheng; Ču Jün-si, kníže ze Sü, později kníže z Ou-ning; a 4 dcery
Rod	Ču
Dynastie	Ming
Otec	Ču Jüan-čang, (císař Chung-wu)
Matka	císařovna Ma
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ču Piao (čínsky pchin-jinem Zhū Biāo, znaky 朱標; 10. října 1355 – 17. května 1392) byl nejstarším synem čínského císaře Chung-wua, zakladatele dynastie Ming. Se založením mingské říše a dynastie roku 1368 byl Ču Piao jmenován korunním princem. V rámci přípravy na převzetí moci dostal nejlepší možné konfuciánské vzdělání. Zemřel v osmatřiceti letech roku 1392, ještě za života otce. Postavení následníka po něm převzal jeho nejstarší žijící syn Ču Jün-wen, který o šest let později nastoupil na trůn jako císař Ťien-wen.

Život

Ču Piao se narodil v Tchaj-pchingu (dnes v provincii An-chuej), tehdejším sídle Ču Jüan-čanga. Byl jeho prvním synem. Když se roku 1364 jeho otec prohlásil králem Wu, jmenoval Ču Piaa svým dědicem. Poté, co se Ču Jüan-čang prohlásil císařem říše Ming, Ču Piao obdržel titul korunního prince (皇太子, chuang tchaj-c’). Byl intenzívně vzděláván v konfuciánském učení pod vedením Sung Liena. Vyrostl ve vzdělaného a humánního politika, podobného v těchto vlastnostech své matce.[1] Od roku 1377 se účastnil porad císaře s ministry a podílel se na každodenním řízení státu.[1]

První manželkou Ču Piaa byl dcera mingského generála Čchang Jü-čchuna, vzali se roku 1371, dala mu syny Ču Siung-jinga (1374–1382) a Ču Jün-tenga (1377–1417).[1] Druhá manželka byla dcerou Lü Pena, původně jüanského úředníka, který se přidal k Ču Jüan-čangovi na počátku jeho vzestupu; jejími syny byl Ču Jün-wen (císař Ťien-wen), Ču Jün-ťien († 1402) a Ču Jün-si (1391–1406).[1]

V září 1391 byl vyslán na inspekci provincie Šen-si, s úkolem zvážit přemístění hlavního města do Čchang-anu (dnešní Si-an).[1] Z cesty se vrátil koncem roku, ale než mohla být přijata nějaká opatření, onemocněl (v lednu 1392) a po několika měsících zemřel.[1] Pohřben byl v mauzoleu na úpatí hory Čung na předměstí Nankingu.

Po smrti Ču Piaa pozici korunního prince zaujal jeho nejstarší syn Ču Jün-wen, který jej po nástupu na trůn posmrtně jmenoval císařem. Třetí mingský císař Jung-le, poté, co svrhl Ťien-wena, zrušil i panovnický status Ču Piaa. Až o dvě století později, roku 1595, byli Ťien-wen i Ču Piao opět povýšeni na císaře.[1]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zhu Biao na anglické Wikipedii.

GOODRICH, L. Carington; FANG, Chaoying, a kol. Dictionary of Ming Biography, 1368-1644. New York: Columbia University Press, 1976. xxi + 1022 s. S. 346–347.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[goodrich-1] GOODRICH, L. Carington; FANG, Chaoying, a kol. Dictionary of Ming Biography, 1368-1644. New York: Columbia University Press, 1976. xxi + 1022 s. S. 346–347.