Kvinta (hudba)

V rovnoměrně temperovaném ladění obsahuje sedm půltónů. Po primě a oktávě je kvinta třetí nejkonsonantnější interval. Kvůli své konsonantnosti je nezbytná pro stavbu naprosté většiny akordů.

V čistém a pythagorejském ladění má kvinta hodnotu 3:2 (přibližně 702 centů).

Ve středotónovém ladění má kvinta hodnotu ${\displaystyle {\sqrt[{4}]{5}}:1}$

V rovnoměrně temperovaném ladění má hodnotu 2^7/12:1 (přesně 700 centů), je tedy prakticky k nerozeznání od čisté kvinty.

V kvintách se ladí struny houslí, violy, violoncella i některých dalších strunných nástrojů.

"Navrstvením" (dvanácti) čistých kvint na sebe vznikne kvintový kruh.

Zmenšením intervalu čisté kvinty o půltón vzniká disonantní interval zmenšená kvinta, která se označuje též jako tzv. tritón, protože je tvořena třemi celými tóny. V době klasicismu se kvůli jeho disonanci tomuto intervalu říkalo také "diavolo in musica" (ďábel v hudbě).

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kvinta na Wikimedia Commons