Československá hymna

Československá hymna
Kde domov můj a Nad Tatrou sa blýska
	Státní znak ČSR
Hymna	Československo
Slova	Josef Kajetán Tyl; Janko Matúška
Hudba	František Škroup; Autor neznámý (lidová píseň)
Přijata	1918
Konec užívání	31. prosince 1992
	Československá hymna 1918–1992 instrumentální Problémy s přehráváním? Nápověda.

Československá hymna se skládala ze dvou částí. Úvodní část tvořila první sloka české písně Kde domov můj a druhou první sloka slovenské písně Nad Tatrou sa blýska.

Text a překlad hymny

Československy	Německy
Kde domov můj, kde domov můj. Voda hučí po lučinách, bory šumí po skalinách, v sadě skví se jara květ, zemský ráj to na pohled! A to je ta krásná země, země česká, domov můj, země česká, domov můj! Nad Tatrou sa blýska, hromy divo bijú. Zastavme sa bratia, veď sa ony stratia, Slováci ožijú.	Wo ist mein Heim, mein Vaterland, Wo durch Wiesen Bäche brausen, Wo auf Felsen Wälder sausen, Wo ein Eden uns entzückt, Wenn der Lenz die Fluren schmückt: Dieses Land, so schön vor allen, Böhmen ist mein Heimatland. Böhmen ist mein Heimatland. Über der Tatra blitz es, Dröhnt des Donners Krachen Doch der Stürme Wehen wird gar bald vergehen Brüder, wir erwachen!

V druhé větě slovenské části československé hymny byla až do roku 1990 slova: „Zastavme sa…“ používaná od vzniku Československa v roce 1918, místo původního „Zastavme ich…“. Od roku 1990 se na žádost slovenských poslanců Federálního shromáždění slovenská hymna vrátila k původnímu znění textu z roku 1844.^[zdroj?]

V letech 1918–1938 pro silnou německou menšinu (1/4 až 1/3 obyvatel) v Československu existovala také oficiální německá verze hymny.

Básník Jan Skácel považoval pomlku mezi českou a slovenskou částí za moravskou hymnu.[1][2]

Hymny dlužno hráti jen za příčin obzvláštních a slavnostních a snižuje se význam velebných našich písní „Kde domov můj" a „Nad Tatrou sa blýská", hrají-li se po hospodách. Hymny národní jest nám vyslechnouti vždy stojíc, a hrají-li nebo zpívají-li se venku, vždy o hlavě obnažené. Hymnou pozdravujeme svou českou vlast, předmět své největší úcty a lásky, za nálady vysoko povznesené. Proto hymna nepatří k pivu do hospod, ani ne do potpourri, hraného kapelou byť sebe krásnější při obyčejných promenádních koncertech.

—Jiří Stanislav Guth-Jarkovský, Společenský katechismus, 1921[3]

Odkazy

Reference

http://www.databazeknih.cz/citaty/jan-skacel-142
http://www.cesky-jazyk.cz/citanka/jan-skacel/mala-recenze-na-moravskou-hymnu-trinacty-cerny-kun.html
GUTH-JARKOVSKÝ, Jiří Stanislav. Společenský katechismus. Díl I., Ve společnosti. 5., přeprac. vyd. V Praze: Hejda a Tuček, 1921. 399 s. cnb000592823. S. 263.

Literatura

STRNAD, František. O našich hymnách a jejich osudech: československým školám a rodinám. V Praze: Ústřední nakladatelství a knihkupectví učitelstva českoslovanského v Praze VII, společnost s r.o., 1924. 84 s. Dostupné online. cnb000634111.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Československá hymna na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] ttp://www.databazeknih.cz/citaty/jan-skacel-142

[2] ttp://www.cesky-jazyk.cz/citanka/jan-skacel/mala-recenze-na-moravskou-hymnu-trinacty-cerny-kun.html

[3] GUTH-JARKOVSKÝ, Jiří Stanislav. Společenský katechismus. Díl I., Ve společnosti. 5., přeprac. vyd. V Praze: Hejda a Tuček, 1921. 399 s. cnb000592823. S. 263.