Čertův mlýn (Liboc)

Vodní mlýn pochází pravděpodobně z přelomu 17. a 18. století. Později v něm byla provozována Kaiserova výletní restaurace, zrušená roku 1945. V 70. letech 20. století byl areál v havarijním stavu. Na přelomu 70. a 80. let 20. století jej rekonstruoval nový majitel, výtvarník, který si zde zřídil ateliér a dal pořídit kopie barokních a klasicistních mříží do oken.[1][2]

Mlýn je tvořen hlavní patrovou budovou, přízemní hospodářskou budovou a ohradní zdí s branou. Obě stavby jsou spojeny ohradní zdí a mají sedlovou střechu, kamenné zdivo a jsou podsklepené; oba sklepy mají valenou klenbu.[1]

Hlavní patrová obytná budova na čtvercovém půdorysu stojí na jižní části dvora. Na straně do dvora má v prvním patře dřevěnou pavlač.[1]

Severní hospodářská budova je přízemní, protáhlého obdélného půdorysu. Její sklepy vybíhají ve střední části do přilehlé stráně. Ve střeše do dvora jsou tři střešní okna podkrovní vestavby.[1]

Ve východní ohradní zdi je prolomena zaklenutá brána hlavního vjezdu. Severně od hlavní budovy se v ohradní zdi nachází menší zaklenutá branka. Přilehlé pozemky jsou upraveny a částečně zastavěny drobnými stavbami. Západně od budov mlýna byl původně rybník.[1]

Ke Kaiserovu hostinci v Čertově mlýně patřil svažitý pozemek jižně od mlýna, který si pronajali pěvec Národního divadla Emil Pollert a divadelní podnikatel Antonín Fencl. Dali jej upravit a v květnu 1913 na něm zahájili činnost Přírodního divadla v Šárce operou Prodaná nevěsta. Po skončení 1. světové války obnovili již roku 1919 smlouvu o pronájmu pozemku a ve stejném roce zde uskutečnili opět operu Prodaná nevěsta jako první z řady dalších každoročních představení.[3]