Čakov (okres České Budějovice)

Čakov je obec ležící v okrese České Budějovice, kraj Jihočeský, zhruba 12 km západně od Českých Budějovic. Žije zde 293[1] obyvatel.

Čakov
Čakov s kostelem sv. Linharta
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0311 535541
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíČeské Budějovice
Okres (LAU 1)České Budějovice (CZ0311)
Kraj (NUTS 3)Jihočeský (CZ031)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice48°58′50″ s. š., 14°18′28″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel293 (2022)[1]
Rozloha9,02 km²
Katastrální územíČakov u Českých Budějovic
Nadmořská výška450 m n. m.
PSČ373 84
Počet domů129 (2021)[2]
Počet částí obce3
Počet k. ú.2
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Čakov
Čakov 19
373 84 Dubné
[email protected]
StarostkaIng. Lenka Šišpelová
Oficiální web: www.cakov.cz
Čakov
Další údaje
Kód obce535541
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Části obce
Katastrální území Čakova

Obec sestává ze tří částí: První je vesnice Čakov, druhou představuje o něco menší víska Čakovec, vzdálené přibližně 1¾ km jihovýchodním směrem, třetí pak osada Holubovská Bašta, ležící při jižním břehu rybníka Dehtář asi 1¾ km ssz. od Čakova.

(údaje ze sčítání lidu, celkem 95 domů a 201 obyvatel k 1. březnu 2001)

Historie

Název

První zmínka o vsi uvádí název Čekov. Později byl užíván i název Velký Čakov, německy Gross Tschekau nebo Gross Czekau.[3]

Historický vývoj

V jižní části vesnice se na vrcholu táhlého hřbetu nad Jankovským potokem v době halštatské nacházelo drobné sídliště odkryté při archeologických výzkumech v letech 2001 a 2003. Pravděpodobně je tvořila samostatně stojící usedlost, ve které probíhalo hutnění železné rudy doložené velkým množstvím nalezené strusky. Prostor sídliště je zastavěn rodinným domy.[4]

První písemná zmínka o vsi (Schecow, tj. Čekov) pochází z roku 1262. Ve starších dobách náležel Čakov Rožmberkům; zprvu býval spravován z hradu Poděhusy, později v rámci panství Český Krumlov. Rožmberský urbář z roku 1379 udává pro Čakov 8 lánů obhospodařovaných pozemků, jiný urbář k roku 1510 zde jmenuje 10 hospodářů (4 celoláníky a 6 půlláníků); 10 hospodářství bývalo v Čakově i kolem roku 1601, kdy poslední z Rožmberků Petr Vok ve finanční tísni prodal krumlovské panství císaři Rudolfu II., z jehož následovníků Ferdinand II. v roce 1622 udělil panství Český Krumlov včetně Čakova Janu Oldřichovi z Eggenberku. Vnuk onoho Jan Kristián z Eggenberku v roce 1710 bezdětný zemřel, čímž panství přešlo na vdovu Marii Ernestinu rozenou ze Schwarzenbergu, po její smrti roku 1719 pak na jejího synovce Adama Františka ze Schwarzenbergu. Schwarzenbergové pak zůstali čakovskou vrchností až do zrušení poddanství. K roku 1756 se v Čakově poprvé připomíná škola. Dne 8. února 1841 postihl vesnici silný požár, při němž pohořelo sedm usedlostí.

Od roku 1850 byl Čakov samostatnou obcí s částmi Čakovec, Dehtáře a Holubovská Bašta. V roce 1924 se osamostatnily Dehtáře. V období 14. června 1964 až 23. listopadu 1990 spadaly všechny tři vesnice pod obec Jankov.[3]

Vývoj obyvatelstva
Vývoj Čakova (části obce) mezi lety 1840 a 2001[5]
Rok 18401869188018901900191019211930195019611970198019912001
Počet obyvatel 241287246231244252233220160164152146125131
Počet domů 2933343436363639474243445053

Pamětihodnosti
Kopie sochy svaté Máří Magdaleny v čakovském kostele (originál v Alšově jihočeské galerii na Hluboké)
  • Bývalý farní kostel svatého Linharta uprostřed návsi představuje díky své vyvýšené poloze zdaleka patrnou dominantu obce. Raně gotická stavba z doby kolem roku 1300 bývala obklopena hřbitovem, zrušeným 1961. Několik dřevěných gotických soch z výzdoby kostela je vystaveno v Alšově galerii na Hluboké. V kostele se též dochoval náhrobník Jiřího Čakovce z Bohušic a na Čakovci († 30. června 1529).[6]
  • Fara, barokní z roku 1787; v roce 2019 byla zrestaurována pro potřeby obce.[7]
  • Dva mohylníky
  • Tvrz
  • Kamenná čtverhranná kašna v parčíku před kostelem, datovaná 1869
  • Kaple sv. Václava z roku 1883, naproti faře
  • Ve vsi se dochoval asi tucet usedlostí ze druhé poloviny 19. a počátku 20. století. Usedlost čp. 18 je památkově chráněná.
  • Podevrážský mlýn
  • Hasičská zbrojnice

Příroda

V katastrálním území Čakov u Českých Budějovic je ptačí oblast Dehtář (kód lokality CZ0311038).[8]

Galerie
  • Křížek
  • Obecní úřad
  • Kašna
  • Stavení čp. 32
  • Fara
  • Kaplička

Odkazy

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko. 1. vyd. Svazek I. Levý břeh Vltavy. České Budějovice: Veduta, 2008. 239 s. ISBN 978-80-86829-40-1.
  4. CHVOJKA, Ondřej; CHRASTOVÁ, Dominika; MALÝ, Karel. Halštatské sídliště s doklady hutní výroby v Čakově (okr. České Budějovice). In: Archeologické výzkumy v jižních Čechách. České Budějovice: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, 2014. ISSN 0231-8237. S. 113–149.
  5. RŮŽKOVÁ, Jiřina; ŠKRABAL, Josef, a kol. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 188–189.
  6. kostel sv. Linharta - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-11-30]. Dostupné online.
  7. Barokní fara v Čakově byla zachráněna. www.npu.cz [online]. [cit. 2020-11-30]. Dostupné online.
  8. 406/2009 Sb. Nařízení vlády o vymezení Ptačí oblasti Dehtář. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2020-07-05]. Dostupné online. (česky)

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.