ČZ 125 T

ČZ 125 T je jednomístný motocykl, vyvinutý Českou zbrojovkou Strakonice, vyráběný v letech 1948-1950. Jeho předchůdcem byl model ČZ 125 B, vyráběný v roce 1947, nástupcem se stal v roce 1950 model ČZ 125 C a rozšířenější ČZ 150 C.

ČZ 125 T
ČZ 125 T (1949)
Výrobce
Česká zbrojovka Strakonice
Výroba	1948-1949
Předchůdce	ČZ 125 B
Nástupce	ČZ 125 C
Motor	Dvoudobý, vzduchem chlazený jednoválec s obsahem 123 cm³
Vrtání	52 mm
Zdvih	58 mm
Kompresní poměr	6,7:1
Plnění	karburátor Jikov
Výkon	4,2 k při 4200 ot/min.
Převodovka	třístupňová, sekundární převod řetězem
Brzdy	přední: půlbubnová průměr 125 mm, zadní: půlbubnová průměr 125 mm
Pneumatiky	přední 2,50x19, zadní 2,50x19
Rozvor	1345 mm
Rozměry	1940 mm (l), 690 mm (w), 900 mm (h)
Výška sedadla	700 mm
Kapacita nádrže	12 l

Dvoudobý, vzduchem chlazený jednoválec 123 cm³ s třístupňovou převodovkou, sekundární převod řetězem. Bylo vyrobeno 75 tisíc kusů.

Rozdíly oproti ČZ 125 B: Přední vidlice je teleskopická, držáky blatníku jsou umístěny na pevné čísti vidlice (nad pružinami, díky tomu je přední blatník relativně vysoko nad předním kolem), v závěru výroby došlo ke zrušení dekompresoru.

V průběhu výroby docházelo průběžně k drobným inovacím. Nejvíce změn se týkalo motoru, který tak můžeme nalézt ve čtyřech různých provedeních. Nejstarší provedení motoru bylo zcela shodné jako u předchozího modelu 125 B (zpočátku se modely B a T vyráběly krátkou dobu souběžně, lišily se pouze přední vidlicí). Od roku 1949 neměly motory dekompresor. Změnilo se také ovládání spojky, které byl nově na spodku motoru namísto pod pravým víkem. Motory se nově vypínaly zkratovacím tlačítkem na víku zapalování, z řídítek tím pádem zmizela páčka ovládání dekompresoru. Poslední provedení motoru mělo již kulatou hlavu se svíčkou nakloněnou do strany podobnou následujícímu modelu C. Inovace na ostatních částech motocyklu byly pouze nepatrné. Kožené sedlo typu Terry z počátků výroby nahradilo brzo sedlo gumové (značky Baťa, později Svit). Na rámu přibyly výztuhy u krku řízení a u zadních vidlic. Změnil se také detail uchycení nosiče a svislých vzpěr k zadnímu blatníku. Tachometry zn. VDO vystřídaly po roce 1948 tachometry Křižík, jedná se ale pouze o formální přejmenování jejich pražského výrobce, jinak byly stejné. V průběhu výroby se také od výrobního čísla 167838 změnilo schéma zapojení elektroinstalace, což ale zvenčí není nijak patrné.

Výroba modelu ČZ 125 T skončila v roce 1950, kdy ho nahradil modernější typ 125/150 C.