Čížov (Horní Břečkov)

Most přes Dyji u hraničního přechodu Čížov–Hardegg byl po vyhlášení všeobecné mobilizace dne 23. září podminován a připraven k odstřelu, přičemž došlo k částečné demontáži mostovky. V těsné blízkosti mostu, zajištěného závorou Ippen, byla v roce 1937 postavena budova celního úřadu, jejíž součástí byla jedna bastionová pevnůstka, maskovaná pod vrstvou omítky jako balkon. Obranu přechodu podporovala také linie tzv. „řopíků“, objektů lehkého opevnění nového typu (vzor 37). Před celnicí byla vybudována souvislá protitanková překážka ze dvou řad ocelových rozsocháčů, doplněná překážkou z ostnatého drátu. Ozbrojené střety zde trvaly s přestávkami od 25. září do 5. října 1938. Celní úřad bránilo družstvo SOS pod velením Karla Tojšla, které při jeho obraně mostu podporovala palba z linie lehkého opevnění. Útoky Freikorpsu byly zpočátku podporovány kulometnou palbou jednotek německé armády, které se později podle svědectví Karla Tojšla přímo zapojily do probíhajících bojů. Navzdory mnoha pokusům o překročení Dyje se československým obráncům podařilo ubránit hraniční přechod až do vydání této oblasti v rámci posledního pásma záboru. Němci zaplatili svůj pokus o dobytí hraničního přechodu až 22 mrtvými, zatímco obránci měli 4 lehce zraněné.[3]

Po odstoupení pohraničního území byla obec jako nové území Třetí říše přiřazena Říšské župě Dolní Podunají. Na jaře 1940 byla celní budova stavebně upravena pro tábor Říšské pracovní služby ženské mládeže (Reichsarbeitsdienst der weiblichen Jugend, RADwJ) s kapacitou pro 54 dívek. Stavební práce (příčky, dveře, omítka) po dobu tří měsíců prováděla četa vojáků ze Znojma, došlo k výměně podlah a interiéry byly následně vymalovány. Nábytek, nádobí, ložní prádlo a erární RAD-oblečení bylo transportováno vlakem do Šumné. Od nádraží na místo pak veškeré vybavení dopravili místní zemědělci svými povozy. Ti také zajistili slámu pro slamníky. Vojáci pak pomáhali s rozmístěním, nacpáním slamníků a složením paliva do bunkru. Tábor vedly tři vedoucí. Dívky se střídaly po půlročních turnusech (jaro-podzim, podzim-jaro). Vedle RAD uniforem a pracovního oblečení obdržely všechny účastnice i jízdní kola.[4]

Po roce 1989 byla za vsí zachována část hraničních zátarasů tvořící železnou oponu na hranicích s Rakouskem. Z původního zabezpečení je zachována obslužná komunikace, ježkové a jehlanové zátarasy, oplocení z ostnatého drátu a strážní věž. Je to jediná zachovalá část železné opony v Česku.