Lichtenštejnská ústava
Lichtenštejnská ústava byla přijata schválena knížetem Janem II. 5. října 1921, kdy nahradila ústavu z roku 1862.
Charakteristika
Nová ústava zavedla v Lichtenštejnskuk parlamentní demokracii kombinovanou s tradičními principy konstituční monarchie. Rovněž nově umožnila vyhlášení referenda o rozhodnutích přijatých zemským sněmem.[1]
Nová ústava zároveň zrušila výsadu tří křesel ve zemském sněmu vyhrazených knížeti a věk volebního práva byl snížen z 24 na 21.[2]
Hlavy
Ústava má dvanáct hlav:
- Hlava I. Knížectví
- Hlava II. Vládnoucí kníže
- Hlava III. Povinnosti státu
- Hlava IV. Všeobecná práva a povinnosti lichtenštejnských občanů
- Hlava V. Parlament
- Hlava VI. Národní výbor
- Hlava VII. Vláda
- Hlava VIII. Soudy
- A. Základní ustanovení
- B. Běžné soudy
- C. Správní soud
- D. Ústavní soud
- Hlava IX. Správní úřady a veřejní činitelé
- Hlava X. Obce
- Hlava XI. Ústavní změny a interpretace
- Hlava XII. Závěrečné klauzule
Související články
Reference
- Nohlen, D & Stöver, P (2010) Elections in Europe: A data handbook, p1156 ISBN 978-3-8329-5609-7
- Nohlen & Stöver, p1158
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.