Ústav státu a práva Akademie věd České republiky

Ústav provádí dlouhodobý vědecký výzkum v celém spektru právní vědy, včetně dnes vysoce aktuálních oblastí jako je právní informatika či medicínské právo. Vedle vlastního výzkumu také organizuje vědecké konference, semináře, workshopy a stáže. Rovněž poskytuje vědecká stanoviska, posudky a doporučení. Ve své činnosti spolupracuje s vysokými školami a dalšími českými i zahraničními vědeckými institucemi.

V rámci organizační struktury je ústav členěn do následujících vědeckých pracovišť: oddělení teorie práva a právní filozofie (vedoucí Michal Šejvl), oddělení soukromého práva (vedoucí Tomáš Doležal), oddělení veřejného práva (vedoucí Hana Müllerová), kabinet zdravotnického práva a bioetiky, centrum pro výzkum právního jazyka a Centre for Law and Public Affairs. Ředitelem ústavu je od roku 2015 Ján Matejka.

ÚSP vydává tři vlastní odborné časopisy. „Vlajkovou lodí“ ústavu je nejstarší český právnický časopis Právník, založený již v roce 1861, jehož redakci ústav převzal krátce po svém založení. Periodikum je zaměřeno na teoretické otázky státu a práva. Ústav dále vydává Časopis zdravotnického práva a bioetiky a The Lawyer Quarterly, vycházející v anglickém jazyce.

Výzkumná instituce vznikla v roce 1955 jako nové středisko základního právního výzkumu v tehdejším Československu v rámci Československé akademie věd. Do roku 1960 působila pod názvem Ústav práva, po té přijala současný název.

V prvním období se ústav zaměřoval především na výzkum v právních oblastech, kterým v předchozím období nebyl v českém a slovenském prostředí věnován dostatek pozornosti. Jednalo se zejména o mezinárodní právo veřejné a právní dějiny. Od ministerstva spravedlnosti převzal redakci časopisu Právník. V průběhu druhé poloviny 50. let začal vydávat také tři zcela nová odborná periodika – Právněhistorické studie, Studie z mezinárodního práva a rovněž teoretický časopis Stát a právo. ÚSP byl rovněž pověřen zajišťováním postgraduálního právnického vzdělávání v Československu. Získal oprávnění udělovat vědecké tituly v oblasti práva.

Výzkumná činnost ústavu v letech 1955 až 1989 pochopitelně nezůstala nedotčena ideologickými zásahy a přísnou kontrolou ze strany tehdejšího komunistického režimu. V období tzv. pražského jara v roce 1968 instituce patřila k oporám reformních sil uvnitř KSČ, ostatně jako celá akademie. Někteří přední reformisté byli zaměstnanci ústavu, další se podíleli na přípravě nové legislativy, která však nestihla být dokončena a schválena.

V 70. a 80. letech ÚSP i za podmínek normalizace a postnormalizačního režimu rozšiřoval pole svého vědeckého výzkumu. Mezi předměty bádání přibyla například právní komparatistika, právo životního prostředí či právní informatika. Na ústavu tehdy vznikl také základ první automatizované databáze právních informací v Československu. K dalšímu rozšíření oblastí výzkumu došlo po politických změnách v roce 1989. V roce 1992 se ústav stal součástí vznikající Akademie věd ČR.

• Oficiální stránky