Újezdeček
Obec Újezdeček se nachází v okrese Teplice, kraj Ústecký, necelé 3 km západně od centra Teplic. Obec má 860[1] obyvatel, je v ní evidováno 14 ulic a 157 adres.[3]
Újezdeček | |
---|---|
Pomník obětem válek | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
LAU 2 (obec) | CZ0426 567850 |
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Teplice |
Okres (LAU 1) | Teplice (CZ0426) |
Kraj (NUTS 3) | Ústecký (CZ042) |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 50°38′45″ s. š., 13°47′23″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 860 (2022)[1] |
Rozloha | 1,77 km² |
Katastrální území | Újezdeček |
Nadmořská výška | 243 m n. m. |
PSČ | 415 01 |
Počet domů | 141 (2021)[2] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 3 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | náměstí Boženy Němcové 2 Újezdeček 415 01 Teplice 1 podatelna |
Starosta | Květoslav Koutník |
Oficiální web: www | |
Újezdeček | |
Další údaje | |
Kód obce | 567850 |
Kód části obce | 174092 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
V minulosti se obec nazývala Malý Újezd[4] (německy Klein Augezd). Nedoložené zmínky o vsi Malý Újezd jsou známy z roku 1198 a váží se k založení klášteru benediktinek v Teplicích, kde měl být Malý Újezd zmiňován. Z dochovaných pramenů se o Újezdečku dozvídáme až v roce 1398, kdy ho vlastnilo rýzmburské panství. Do 18. století byla ves rozdělena na několik částí patřících libčeveskému, duchcovskému a teplickému panství. V roce 1766 byly části spojeny a vlastnil ho knížecí rod Clary-Aldringenů. V roce 1787 měla ves dvacet domovních čísel, v roce 1830 už měla 27 domů a 181 obyvatel. Až v druhé polovině 19. století nastal prudký vzestup obyvatelstva díky rozvoji průmyslu a hornictví. V blízkosti Újezdečku dochází k otevření řady dolů a průmyslových podniků. Na základě správního zákona ze 17. března 1849 byl Hudcov a Újezdeček jako osady spojeny s Řetenicemi. Po zlepšení majetkových poměrů se Újezdeček osamostatnil a v roce 1892 se konstituoval jako samostatná obec. V roce 1880 se v obci rozvinulo mnoho hnědouhelných dolů - například Companie Grubenfeld, Glückzechte, šachta Antonína Franciska atd.,ze kterých se ročně vytěžilo 745 762 tun uhlí. Kromě dolů zde byly i sklárny - Fischmanova sklárna na lahve a bižuterní sklo, Ascherlova sklárna na tabulové sklo (ve 20. letech byla uzavřena), sklárna Sofiina huť (kvůli hosp. krizi ve 30. letech uzavřena). V Újezdečku se v předmnichovské republice nacházela celá škála dalších podniků - továrna na dehet, pískovna, cihelna, strojírna, přádelna, parní pila atd.
Obyvatelé obce Újezdeček byli z velké části německé národnosti. Česká menšina byla slabá, jak početně, tak podle svého sociálního složení. Na podzim roku 1919 zde byla otevřena Česká dvoutřídní škola a později také obecní česká knihovna. Připojením pohraničí k Německu byl osud Újezdečka stejný jako u ostatních obcí a měst českého pohraničí, úřad pokračoval ve své práci podle nových říšsko-německých zákonných norem. Činnost všech spolků byla zastavena, zrušena byla česká škola a obecní česká knihovna. V objektu sklárny Lesní brána v Újezdečku byl zřízen pracovní tábor v roce 1942 pro sovětské válečné zajatce, totálně nasazené protektorátní příslušníky a internované osoby různých národností. Po roce 1945 po Benešových dekretech, nastal odsun Němců z českých zemí, a tak i v obci Újezdeček nastala radikální změna ve struktuře obyvatelstva, obec ze začala utvářet převážně z přistěhovalců z vnitrozemí Čech. S nástupem komunistů k moci 1948 se situace negativně změnila v demokratických principech naší země a v možnostech svobodného podnikání. Statut samostatné obce se změnil, svojí strukturou byla kompletně podřízena politickému tlaku a centrálnímu řízení hospodářství. Až po roce 1989 Újezdeček po dlouhých desetiletích nabyl statut samostatně hospodařící obce s obecním úřadem, a tak i obec v novém svobodném prostředí hledá a nachází svoji identitu. [5]
Obyvatelstvo
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 450 | 793 | 1 085 | 1 578 | 2 078 | 2 065 | 2 188 | 1 540 | 1 053 | 918 | 984 | 769 | 779 | 885 |
Domy | 48 | 59 | 76 | 106 | 111 | 123 | 172 | 202 | 116 | 112 | 116 | 118 | 125 | 139 |
Školství
Mateřská škola
V Újezdečku se nachází mateřská škola. Je na adrese Rohová 191 a ředitelkou je Blanka Šoufková.
Sport
Za Újezdeček hraje i druholigový fotbalový klub FK Újezdeček. Předsedou klubu je Jaroslav Typlt a post trenéra zastává Stanislav Mixa.[8]
Odkazy
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- Informace o obyvatelstvu, Složení obyvatelstva, seznam ulic, č.p. v ulicích.
- Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
- Historie obce Archivováno 24. 8. 2007 na Wayback Machine, Celá historie Újezdečku na oficiálních stránkách
- Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 412, 413.
- Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 317.
- Oficiální stránky FK Újezdeček
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Újezdeček na Wikimedia Commons
- Újezdeček v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)