Údolí netušících

Údolí netušících[1] (německy Tal der Ahnungslosen) je historické sarkastické označení dvou oblastí v Německé demokratické republice, které ležely mimo spolehlivý dosah západoněmeckých televizních a běžných rádiových vysílačů (používajících frekvenční modulaci) a sledovat západoněmecké televizní stanice nebo poslouchat západoněmecký rozhlas tedy bylo pro obyvatele těch to oblastí buď nemožné nebo velmi obtížné.

Západoněmecké televizní kanály bylo možné sledovat na většině území Německé demokratické republiky s výjimkou severovýchodního a jihovýchodního cípu

Jedna z oblastí byla v severovýchodním koutu NDR kolem Greifswaldu, druhá byla v jihovýchodním koutě v okolí Drážďan. Dohromady se jednalo o zhruba 15 % obyvatel NDR, kteří měli horší přístup k informacím, neboť standardně jim byla dostupná pouze východoněmecká cenzurovaná média, případně příjem rozhlasu na středních a krátkých vlnách. Od osmdesátých let dvacátého století ovšem počet obyvatel bez zahraničního signálu klesal, mimo jiné díky nástupu satelitní televize.

Označení „údolí netušících“ sice odkazuje k údolí Labe v oblasti Drážďan, ale oblast bez signálu byla výrazně větší. Jiným způsobem upozorňování na rozdílnou dostupnost západních televizních stanic byl humorný výklad zkratky ARD jako „Außer Raum Dresden“ – „kromě oblasti Drážďan“ nebo „Außer Rügen und Dresden“ – „kromě Rujány a Drážďan“.

Studie Holgera Lutze Kerna a Jense Hainmuellera z roku 2009 ovšem dokládá, že nedostupnost médií pravděpodobně nevedla k větší spokojenosti s politickým režimem – naopak více spokojeni byli ti, kterým přístup k zahraničním médiím poskytoval zdroj konzumní zábavy a tím určitou virtuální emigraci, únik z reality.