Úboč

První písemná zmínka o Úboči pochází z roku 1251, kdy ve vsi sídlil Jiří z Úboče. První zmínka o panském sídle je z roku 1316, kdy na tvrzi sídlil Vitl z Úboče.[3] Ve 14. století se zde připomínají dvě samostatné plebanie – Dolní a Horní Úboč s vlastními kostely (opevněným kostelem svatého Václava v Horní Úboči a kostelem svatého Mikuláše v Dolní Úboči). Později obě plebanie splynuly v jednu. Po reformaci zůstala pouze fara v Dolní Úboči, k ní do roku 1700 filiální fara Stanětice. Kostel svatého Václava v Horní Úboči byl zrušen výnosem Josefa II. a zbořen roku 1791. Zdivo bylo použito na výstavbu špýcharu. Matriky jsou vedeny od roku 1690. Posledními vlastníky byli Černínové z Chudenic.

Počátkem roku 2012 zde žilo 112 obyvatel, stejně jako v roce 2006.[4]

• Kostel svatého Mikuláše na návsi je gotický a je připomínán ve 13. století – z této doby se zachovalo zdivo lodi a spodní část věže. Presbytář a sakristie, dílo stejné huti jako kostel v Loučimě, se časově řadí nejdříve k polovině 14. století. V roce 1763 byla sklenuta kaple a loď, roku 1852 došlo k úpravě kostela. Barokní úprava a přístavba kaple s oratoří proběhla v roce 1763. Horní patro věže je z roku 1852.
• Ve farní zahradě se dochovaly pozůstatky úbočské tvrze založené na přelomu 13. a 14. století. Po připojení Úboče k panství Nového Herštejna v polovině 14. století tvrz zanikla.[3]
• Roubené stavení čp. 4.
• Usedlost čp. 33 včetně patrového zděného špýcharu s polokruhově zaklenutým vstupem. Záklenek vstupu je vyzděn z cihel nízkého formátu. Gotické detaily přenesené ze zbořeného kostela svatého Václava nezjištěny.